Na adrese Na Mlýnské strouze 230 v Budišově nad Budišovkou stojí bývalý barokní mlýn z první poloviny 18. století. Dnes v něm sídlí Muzeum břidlice, které představuje horninu spojenou s průmyslovou minulostí města i okolní krajinou. Po prohlídce expozice můžete pokračovat po naučné stezce, kolem pozůstatků těžby a jezírek v někdejších lomech.
Od hornické osady k těžbě břidlice
Budišov vznikl patrně na konci 13. století jako hornická osada u nalezišť stříbra a olova. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1301. Významnou surovinou se později stala také jílová břidlice, jejíž těžba se v oblasti moravskoslezského kulmu rozvíjela zejména v 19. století.
Zpočátku se dobývala hlavně v povrchových lomech a lůmcích, později se přešlo také k těžbě hlubinné. K tomu přispěla nižší kvalita povrchového materiálu i klimatické podmínky. Na konci 19. století pracovalo v těžbě a zpracování břidlice na Budišovsku a Vítkovsku podle jednoho regionálního vymezení více než 2500 lidí. Jiné přehledy uvádějí pro širší oblast přes tisíc pracovníků; čísla se tedy vztahují k různě vymezenému území a různým pramenům.
Od důlního nářadí po školní tabulky
Muzeum bylo založeno v roce 1996 a ukazuje celý příběh břidlice: její vznik, dobývání, zpracování i využití. Nejčastěji sloužila jako střešní krytina a stavební materiál, vyráběly se z ní ale také drobnější předměty. Ve vitrínách jsou břidlicové hodiny, školní tabulky a pisátka, stejně jako vzorky hornin a zkameněliny rostlin i živočichů.
Práci v dolech přibližují důlní nástroje, zbytky kolejnic a vozíky. V roce 2013 prošla expozice rozsáhlou rekonstrukcí: přibyly informační panely a návštěvníkům se otevřela část nižšího patra věnovaná každodennímu využití břidlice. Součástí prohlídky je krátký dokument o práci v dole i komentovaný výklad. V malé štípárně si lze za vhodných podmínek zkusit štípání břidlice, například při výrobě jednoduchého srdce.
Stezka do krajiny bývalých dolů
Naučná břidlicová stezka vede kolem zaniklých důlních děl, hald a jezírek, která vznikla zatopením starých těžebních jam. Při vhodných podmínkách lze v terénu narazit také na zkameněliny. Na trasu se dá vyrazit od muzea, železniční stanice Budišov nad Budišovkou, ze Svatoňovic nebo z Čermné ve Slezsku.
S těžební historií souvisejí také Staré Oldřůvky, dnes místní část Budišova. Ve druhé polovině 19. století se tu dobývala olověná ruda a fungovaly dva břidlicové lomy. Historický Břidlicový důl Staré Oldřůvky byl znovu otevřen v roce 1971. Průzkumné práce tehdy prováděli lidé, kteří začínali ručně a bez mechanizace. V prostoru Nových Oldřůvek se připravoval také záměr zpřístupnit podzemní lom Jezerní důl; tento záměr však neznamená, že je důl dnes otevřený veřejnosti.
Co se hodí vědět před cestou
Muzeum má sezonní provoz, jehož režim se může měnit. Mimo běžnou otevírací dobu lze pro větší skupiny objednat individuální prohlídku. Stezka vede převážně přírodním terénem, proto se na ni hodí pevná obuv. Staré důlní prostory nejsou automaticky přístupné: v poddolovaném území je třeba respektovat značení, bezpečnostní pokyny a zákaz vstupu do nepřístupných míst.