V okolí Budišova nad Budišovkou se dá během výletu potkat s haldami zarostlými zelení, tmavými jezírky i nenápadnými vstupy do starých štol. Břidlicová stezka propojuje tato místa s průmyslovou historií Nízkého Jeseníku a ukazuje, jak těžba změnila zdejší krajinu.
Současná síť tras měří přibližně 50 kilometrů, netvoří ale jeden uzavřený okruh. Značené spojky dovolují vybrat si kratší úsek podle kondice, počasí i způsobu pohybu. Původní stezka měla zhruba 31 až 33 kilometrů. Je určená pěším i cyklistům, vede však také po lesních a polních cestách nebo po komunikacích, takže se povrch průběžně mění.
Muzeum jako úvod do příběhu břidlice
Výlet lze začít v Budišově nad Budišovkou návštěvou Muzea břidlice. Sídlí v památkově chráněném bývalém barokním mlýně z první poloviny 18. století a doplňuje to, co pak člověk vidí v okolní krajině. Expozice zahrnuje geologické vzorky, břidlicovou krytinu, nářadí, hodiny, školní tabulky a pisátka i zkameněliny rostlin a živočichů.
V muzejní zahradě je umělá štola, břidlofon a venkovní kaligrafická dílna. Ve štípárně si návštěvníci mohou vyzkoušet rozdělování břidlice na tenké pláty a vyrobit drobný předmět. Kapacita prohlídek je omezená a otevírací doba se může lišit.
Dalšími nástupními místy jsou železniční stanice Budišov nad Budišovkou, Svatoňovice a Čermná ve Slezsku. Díky vlakové trati ze Suchdola nad Odrou lze do oblasti vyrazit i bez auta a projít jen zvolenou část stezky.
Stopy dolování u Starých Oldřůvek
Asi dva kilometry jihovýchodně od Budišova, na pravém břehu Budišovky, leží lokalita Woodboys. Na protějším břehu se nachází důl Staré Oldřůvky. Těžilo se tu patrně od 19. století přibližně do roku 1945 a počítalo se se zpřístupněním starého důlního díla v podobě podzemního muzea.
U Starooldřůvského mlýna je zhruba 180 metrů dlouhá štola V zátočině a také důl Willibaldzeche, spojovaný s dobýváním olověných a stříbrných rud. Místní tradice jeho vznik klade do velmi dávné minulosti, snad až do období Václava II., nejde však o bezpečně doložené datování. Zdejší okolí doplňuje pravoúhlý meandr Odry, kamenná žebroví a kamenná moře.
Mezi Starými Oldřůvkami a lokalitou Na Skalce jsou vidět dvě staré hlubinné jámy, pozůstatky těžních staveb a břidlicové opěrné zdi. Z haldy se otevírá výhled do okolí a v odtěženém materiálu se mohou objevit zkameněliny. Další štoly leží pod Starými Oldřůvkami a také u Nových Oldřůvek, kde se s těžbou skončilo v roce 1993.
Jezírka, ruiny a nepřístupné podzemí
U Čermenského mlýna a takzvaného Rodriguesova hrobu zůstaly hlubinné jámy, velké haldy i zatopené důlní prostory. Další pozůstatky těžby jsou v okolí Dřevěné štoly a Žlutého květu: vedle důlních děl tu jsou ruiny hornických staveb a lomová jezírka. Dřevěná štola měří přibližně 130 metrů a má dvě komory, Žlutý květ je kratší průzkumné dílo.
Černý důl, označovaný také jako Třípatrový důl nebo Black Hill, připomíná těžbu štípatelných jílových břidlic. V lokalitě se uvádí výskyt netopýrů, její přesný právní status ochrany ale před návštěvou nemusí být zřejmý. Vstup do štol či zatopených jam ani potápění nelze automaticky předpokládat. Při pohybu v terénu platí výstražné tabule a zákazy vstupu.
Stezka krajinou, ne podzemím
Břidlicová stezka nepředstavuje jen jednotlivé doly a lomy, ale i krajinu utvářenou těžbou. Jílová břidlice se používala na střechy, školní pomůcky i hodiny a její zpracování patřilo ke každodenní práci horníků. V širší oblasti Krajiny břidlice navazují na stezku další naučné trasy na Budišovsku, Vítkovsku a Odersku.
Značení tvoří bílý čtverec se zeleným příčným pruhem. Trasa zahrnuje převýšení a některé její úseky nemusí vyhovovat každému typu kola; část vede po lesních a polních cestách. Podzemní prostory zůstávají mimo běžně přístupnou trasu a jejich vstupy mohou být zakázané.