Na nádvoří bučovického zámku se dá snadno zdržet déle, než člověk čekal. Devadesát sloupů a 540 reliéfů pokrývají erby, rostlinné ornamenty, masky, hudební nástroje, fantastická zvířata i válečné výjevy. Kamenná výzdoba je jedním z hlavních důvodů, proč se do Bučovic vydat.
Palác navržený jako pevnost
Bučovický zámek není přestavěným hradem ani tvrzí, ale novostavbou pozdní italské renesance. Jeho pojetí se označuje jako palazzo in fortezza, tedy palác v pevnostním stylu. Stavbu si objednal Jan Šembera Černohorský z Boskovic, jeden z nejbohatších moravských šlechticů své doby. Její vznik se datuje do období po jeho druhém sňatku v roce 1575.
Autorem projektu byl Jacopo de Strada, vzdělanec, architekt a správce uměleckých sbírek několika habsburských císařů. Čtyřkřídlý areál má nepravidelné nádvoří. Arkádami se do něj otevírají tři křídla, zatímco jednodušší východní trakt tvoří vstupní část. K původnímu areálu patřila také zahrada, hradební zeď, nárožní bastiony a vodní příkop.
Detaily, které se ukazují postupně
Tři patra arkádových ochozů zdobí práce italských kameníků z okruhu Elii Canavala a Antonia Silvy. Vedle heraldických znaků a rostlinných motivů se na sloupech a pilířích objevují tváře, polopostavy, maskarony, zvířata i postavy z manýristické fantazie. Při prohlídce tak lze vedle pravidelné architektury postupně objevovat stále nové drobné výjevy.
Uprostřed nádvoří stojí Bakchova fontána, vytvořená v letech 1635 až 1637. Její výzdobu tvoří okřídlené mořské panny na delfínech, dračí hlavy chrlící vodu, mušle a na vrcholu postava bakchanta. Návrh se připisuje Giovannimu Giacomu Tencallovi, sochařské provedení bývá spojováno s Pietrem Maternou. Po rozsáhlém restaurování byla fontána v roce 2016 znovu představena veřejnosti.
Zaječí pokoj i císařský lesk
V Zaječím pokoji se svět obrací naruby: zajíci zde porážejí lidské vojáky, bojují se psy, loví lidi a pořádají hostinu svého královského páru. Tato výzdoba není jen kuriozitou. Odráží renesanční zálibu v alegoriích, nadsázce a převracení zavedeného řádu.
Za nejhonosnější místnost zámku je považován Císařský pokoj. Zdobí jej busty čtyř římských císařů, plastická štuková výzdoba spojovaná s Hansem Montem a stropní malby inspirované Homérovou Odysseou. K dalším pozoruhodným prostorům patří Venušin a Ptačí sál, Sál smyslů, zbrojnice, přípravna jídel a barokní kaple.
Proč zámek nepřekryla barokní přestavba
Po sňatku Šemberovy dcery Kateřiny s Maxmiliánem z Lichtenštejna přešlo panství do rukou Lichtenštejnů. Maxmilián nechal zámek doplnit o čtyři nárožní věže s kovovými lucernami, které však byly později kvůli vysoké hmotnosti odstraněny. Roku 1645 stavba odolala útoku početného švédského oddílu. Bránili ji vrchnostenští úředníci, myslivci a měšťané.
Od konce 17. století už zámek nesloužil jako hlavní šlechtická rezidence a stal se správním centrem panství. Od roku 1720 zde sídlila centrální lichtenštejnská účtárna. Právě využití ke správním účelům pomohlo uchovat renesanční podobu stavby, kterou pozdější barokní přestavba zásadně nezměnila.
Prohlídka a cesta k zámku
Zámek je národní kulturní památkou. Arkádové nádvoří je přístupné v rámci prohlídky bez průvodce, zámeckými interiéry se prochází s průvodcem. Základní okruh zahrnuje reprezentační i soukromé pokoje, zbrojnici, přípravnu jídel a kapli; samostatný okruh se věnuje moravské renesanční aristokracii.
V návštěvní sezoně bývá zdarma přístupná také zámecká zahrada. Od bučovického náměstí je zámek nedaleko, autobusové nádraží leží přibližně 300 metrů od něj a železniční stanice asi 500 metrů. Otevírací doba, ceny i aktuální výstavy se během roku mění.