Buchlov stojí nad Buchlovicemi v lesích Chřibů a jeho prohlídka spojuje několik století historie. Mohutný hrad vznikal od 13. do 18. století, takže vedle raně gotických prostor nabízí také reprezentační sály a místnosti spojené s pozdějším životem šlechtického sídla. Zájemci si mohou vybrat kratší okruh, delší trasu se sbírkami nebo výstup na vyhlídkovou věž.
Královská pevnost s gotickou kaplí
Hrad založil český král v první polovině 13. století jako strategickou pevnost a správní centrum. Měl také vlastní soudní pravomoc a takzvané lovecké právo. Nejstarší písemná zmínka o Buchlově pochází z roku 1300, archeologické nálezy ale připouštějí, že hradní jádro může být ještě starší. Královským majetkem zůstal do poloviny 16. století a podle tradice nebyl nikdy úplně dobyt.
V nejstarší podobě tvořily hrad obranné věže, palác, obytný mázhaus a kaple. Raně gotická kaple vznikla v 80. letech 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Na konci 15. století přibyl za pánů z Cimburka pozdně gotický rytířský sál, který sloužil k reprezentaci. Pozdější renesanční a barokní úpravy hrad dál proměnily.
Buchlov postupně patřil pánům z Cimburka, ze Žerotína, ze Zástřizl, Petřvaldským z Petřvaldu a Berchtoldům. Jeho tři nádvoří dnes ukazují, jak se v průběhu času měnily nároky na obranu, bydlení i společenskou reprezentaci.
Od zbrojnice až k mumii Nefersobek
Základní prohlídková trasa Procházka starým hradem trvá přibližně 50 minut a vede gotickými a renesančními prostory. Okruh Buchlov v proměnách času je delší: zahrnuje mimo jiné taneční sál, černou kuchyni, zbrojnici, barokní knihovnu, přírodovědné sbírky a rodinné muzeum Berchtoldů. Jeho součástí je také výstup na věž.
Sběratelskou a cestovatelskou minulost Berchtoldů připomínají předměty přírodovědné, etnografické i egyptologické. Členové rodu je získávali na cestách po Evropě, severní Africe a Blízkém východě. Výrazným exponátem je přibližně dva tisíce let stará mumie ženy jménem Nefersobek, vystavená v prostoru upraveném jako staroegyptská hrobka.
Egyptská kolekce se v roce 2026 stala předmětem odborného výzkumu, na němž se podíleli egyptologové, archeologové, antropologové, historici i přírodovědci. Pro sezonu 2026 hrad avizoval také výstavu o cestách Berchtoldů a Mitrovských do Orientu. Věnovala se mimo jiné expedici do Egypta a Núbie v polovině 19. století. Nabídka výstav a prohlídkových tras se může v jednotlivých sezonách měnit.
Lípa neviny a stopy stavebního vývoje
Na hradní terase roste Lípa neviny. Pověst vypráví o mladíkovi či panošovi jménem Vlček, který měl zasadit strom kořeny vzhůru, aby prokázal svou nevinu. Lípa se údajně přesto ujala a zazelenala. Příběh se vztahuje k někdejší soudní a hrdelní pravomoci hradu, není však dokladem konkrétního historického případu.
Vybrané termíny nabízejí také speciální trasu Buchlovská spirála, zaměřenou na stavební proměny hradu. Upozorňuje například na spáry ve zdivu, zbytky omítek, otisky zaniklých konstrukcí a stopy po požárech.
Schody na věž a cesta ke kapli svaté Barbory
Výhled na Chřiby a okolní krajinu se otevírá z hradní věže. Výstup vyžaduje fyzickou zdatnost: při nejdelším prohlídkovém okruhu čeká návštěvníky 344 schodů a dvě točitá schodiště. Samostatný vstup do areálu s vyhlídkou zahrnuje přibližně 300 schodů. Možnost dohlédnout za mimořádně dobré viditelnosti až do Vídně se traduje mezi návštěvníky, nejde však o běžně ověřitelný výhled.
Samostatně lze navštívit první a druhé nádvoří, výstavní galerii a podle aktuálního režimu vystoupat na věž. Jinak je hrad přístupný především při komentovaných prohlídkách. Návštěvní sezona obvykle trvá od jara do podzimu, přesný režim se mění podle období a programu.
Z Buchlova vede pěší cesta ke kapli svaté Barbory na vrchu Modla. Leží zhruba 1,5 kilometru od hradu, což představuje přibližně čtvrt hodiny chůze. Barokní stavba slouží jako rodinná hrobka Petřvaldů a Berchtoldů.