Zřícenina Křídlo leží na skalnatém výběžku vrchu Barvínek nad obcí Brusné v Hostýnských vrších. V lese zůstaly části hradeb, věží a brány, ale zdejší místo nevypovídá jen o středověkém šlechtickém sídle. Archeologové tu našli doklady padělání mincí i osídlení, které předcházelo hradu o tisíce let.
Na Křídlo se dostanete z několika obcí
Zřícenina je volně přístupná a nemá pokladnu ani běžné návštěvnické zázemí. Příležitostně se tu pořádají jednorázové komentované akce. Z Brusného a Rusavy vede turistická trasa po žluté značce, z Chomýže po modré.
Z Rusavy lze zvolit okruh dlouhý přibližně 7,5 kilometru. Převýšení činí kolem 400 metrů a cesta zabere asi dvě až tři hodiny. Jde o údaje pro tento konkrétní okruh; jiné přístupové trasy mohou mít odlišnou délku i náročnost. Lesní cesta místy vede kamenitým terénem, proto se hodí pevná obuv.
Křídlo je archeologicky i památkově chráněné místo. Do nestabilních konstrukcí není bezpečné vstupovat a zdivo se nesmí rozebírat. Hledání nálezů detektorem je možné pouze s příslušným oprávněním.
Středověký hrad zanikl v 15. století
Hrad vznikl nejspíš kolem poloviny 14. století, snad ještě před rokem 1365, kdy se poprvé objevuje v písemných pramenech. Vlk z Dobrotic tehdy postoupil Křídlo Vilémovi z Kunštátu společně s částmi okolních statků. Kdo hrad založil, není jisté; mohl to být příslušník vladyckého rodu z Dobrotic.
O necelých deset let později získal sídlo Ctibor z Cimburka a jeho rod jej držel do počátku 15. století. Poté se zde vystřídali další šlechtici. V letech 1460 až 1480 patřilo Křídlo Machně z Krčmaně, vdově po Herburtovi z Bořitova. S jejím působením se spojuje příběh zdejší dílny na falešné mince.
Křídlo pravděpodobně zaniklo během česko-uherských válek na sklonku 15. století. Často se uvádí, že hrad zničilo vojsko Matyáše Korvína, přesné okolnosti ale zůstávají nejasné. Záznamy z roku 1481 už mluví o zbořeništi a hrad nebyl obnoven.
Padělky, zbraně i keramický roh
Výzkum odkryl stísněné hradní jádro na skalním temeni a navazující předhradí. Vstupní bránu tvořily dva portály a šachta pro kolébkový padací most. Do obvodové hradby byly začleněny dvě věže; v předhradí stála další věžovitá stavba nebo bastion. Rozsáhlejší předhradí zřejmě vzniklo najednou na přelomu 14. a 15. století.
Mezi nalezenými předměty jsou keramika a součásti vojenského vybavení, včetně hrotů šípů do kuší a dvou úlomků železných hlavní hákovnic. Archeologové objevili také kachle s heraldickými motivy a část keramického rohu, středověkého hudebního nástroje.
Zvláštní pozornost přitahují nálezy spojené s paděláním peněz: hotové falešné mince, rozpracované výrobky i měděné plechy, z nichž se vystřihovaly mincovní střížky. Napodobovaly se především drobné uherské a rakouské mince. Spojení dílny přímo s Machnou z Krčmaně je historickou interpretací a tradicí, samotnou výrobu však dokládají archeologické nálezy.
Osídlení tu bylo už v pravěku
Využívání vrchu Barvínku nezačalo až se stavbou hradu. Výzkum Jiřího Kohoutka z roku 1984 doložil osídlení z pozdní doby bronzové a z doby halštatské. Další nálezy potvrzují, že lidé návrší obývali už v pravěku. Na jednom místě se tak dochovaly stopy dávných komunit i pozdějšího šlechtického sídla.
Intenzivnější výzkum a dokumentace zříceniny začaly v roce 2005 pod vedením Národního památkového ústavu v Kroměříži a ve spolupráci s vlastníky areálu. Odborníci zaznamenávali zdivo, stavební konstrukce a architektonické prvky a zároveň konzervovali ohrožené části. Výsledky dlouhodobé práce shrnuje monografie NPÚ z roku 2021, která se věnuje historii, archeologii, geologii, stavebnímu vývoji i památkové péči.
Výlet na Křídlo lze spojit s návštěvou Rusavy, Brusného, Chomýže nebo Svatého Hostýna. Samotná zřícenina zůstává v lesním prostředí nad obcí Brusné, na skalnatém výběžku Barvínku.