Od Bruntálu stoupá k poutnímu kostelu Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu lipová alej. Cestou míjí návštěvníci patnáct dřevěných plastik křížové cesty a dostávají se na vrchol, který je pozůstatkem někdejší sopky. Samotný přístup tak nabízí několik různých důvodů, proč se při výstupu zastavit.
Cesta od města vede mezi lipami
Čtyřřadou alej vysadili v letech 1766 až 1770 podél cesty ke kostelu. Stromořadí tvoří výraznou spojnici mezi Bruntálem a poutním místem. Nachází se v katastrálním území Bruntál–město a vede na vrch, jehož nadmořská výška se pohybuje přibližně mezi 594 a 672 metry.
Později se alej rozšířila také směrem ke Kobylímu rybníku. Stalo se tak v letech 1885 až 1889 a podle městské kroniky kdysi stromy lemovaná cesta spojovala rybník přímo s kostelem. Alej tedy v krajině nesloužila jen jako okrasný prvek, ale také jako spojnice mezi jednotlivými místy.
Stromořadí získalo ochranu jako přírodní výtvor v roce 1973 a později bylo zařazeno mezi památné stromy. Od roku 1993 je součástí nemovité kulturní památky kostela Panny Marie. Historická alej tak patří k poutnímu areálu stejně jako samotná stavba.
Patnáct zastavení z řezbářské dílny
Dnešní křížová cesta se začala utvářet už v roce 1916. Tehdy zde vztyčili čtrnáct stojanů s obrazy, které namaloval Franz Templer podle předloh německého malíře Gebharda Fugela. Po druhé světové válce z původního souboru zůstala jen torza; ta byla později odstraněna.
Nové dřevěné plastiky začal kolem roku 2001 vytvářet řezbář František Nedomlel. Přibývaly postupně a na jejich vzniku se podíleli také dárci. Současný soubor čítá patnáct zastavení: čtrnáct tradičních a jedno navíc, věnované zmrtvýchvstání.
Plastiky stojí na podstavcích z různých hornin. Na mramorových deskách jsou uvedeni donátoři jednotlivých zastavení, takže je v areálu patrná i stopa lidí, kteří se na obnově křížové cesty podíleli.
Sopečné uloženiny na jižním svahu
Uhlířský vrch je pozůstatkem stratovulkánu. Jeho původní tvary v průběhu času zarovnaly denudační procesy a profil někdejší sopečné činnosti dnes odkrývá lomová stěna na jižním svahu. Poutní areál tak stojí v krajině, jejíž příběh sahá dál než k výsadbě aleje a stavbě kostela.
Vrcholová část je chráněna jako přírodní památka o rozloze 4,7 hektaru. Na cestu ke kostelu lze vyrazit lipovou alejí, případně po zelené turistické značce od části Slezský Kočov. Samotný vrch nemá jednotně uvedenou otevírací dobu.