Výlet údolím Brtnice začíná nejčastěji v samotné Brtnici a pokračuje po modré turistické značce směrem k Rokštejnu. Přibližně sedm až osm kilometrů dlouhá cesta podle zvolené varianty vede podél říčky, mezi skalními výchozy, loukami a lesními porosty. Na konci čeká zřícenina hradu ukrytá v záhybu údolí.
Území, kterým trasa prochází, je přírodní rezervací, nikoli národní přírodní památkou. Chráněno je od roku 2001 a podle údajů AOPK zabírá zhruba 66,9 hektaru. Rezervace sleduje dolní tok Brtnice, která se později vlévá do Jihlavy.
Říčka, skály a pestrá mozaika krajiny
Brtnice se místy zařezává hluboko do okolního terénu a vytváří údolí s téměř kaňonovitým charakterem. Podoba krajiny se během cesty proměňuje podle orientace svahů i způsobu jejich obhospodařování. Na jednom úseku stezku lemují lesy, jinde se otevírají louky nebo se nad vodou objeví skalní stěny.
Právě střídání vody, otevřených ploch, skal a lesů dává rezervaci její vysokou přírodovědnou hodnotu. Zdejší teplá a suchá stanoviště hostí ohrožený hmyz, například vřetenušku ligrusovou a modráska černoskvrnného. V údolí žijí také ouklejka pruhovaná, ještěrka živorodá, čolek horský, rosnička zelená nebo vydra říční.
Výrazným místem na trase je Výrova skála, která vystupuje ze svahu nad říčkou. Spolu s dalšími skalními výchozy ukazuje geologický a geomorfologický charakter údolí. Z některých míst se zároveň otevírají pohledy do meandrů Brtnice a na protější svahy.
Rokštejn stojí v ohybu řeky
Rokštejn byl postaven na skalnaté kupě v ohybu Brtnice. Poloha poskytovala hradu přirozenou ochranu a umožňovala kontrolovat okolní krajinu. Nejstarší doložené části pocházejí ze 13. století, ve 14. a 15. století pak areál prošel dalšími přestavbami a dostavbami.
Zřícenina je zároveň významným archeologickým nalezištěm. Systematický archeologický výzkum na Rokštejně probíhá od roku 1981. Pozůstatky hradu tak nejsou pouze působivou zastávkou během výletu, ale také místem, kde lze sledovat proměny středověkého osídlení.
Jak naplánovat cestu údolím
Nejčastější pěší varianta vede z Brtnice přes Rokštejn dál k Přímě lkovu. Přímělkov může posloužit jako praktický cíl díky železniční zastávce, zatímco Brtnice je přirozeným výchozím bodem. Do údolí se dá přístup také od Komárovic nebo Panské Lhoty.
Trasa vede přírodním terénem a na některých místech ji doplňují lávky. Po dešti nebo při vyšším průtoku říčky mohou být nerovnosti a náročnější úseky obtížnější, takže se hodí pevná obuv. V zimě lze údolí projít také na běžkách, pokud to dovolí sněhové podmínky. Před výpravou je třeba počítat i s případnými uzavírkami a ověřit stav turistických cest a lávek.
Rokštejn není běžně provozovaným hradem s trvalou návštěvní dobou. Komentované prohlídky nebo zpřístupnění věže se konají sezónně, a jejich aktuální možnosti je proto nutné zjistit předem.
V rezervaci po značených cestách
V chráněném území je nutné držet se značených tras, nezasahovat do skal ani vegetace a nerušit zdejší živočichy. Oheň je možné rozdělávat pouze na povolených místech. Údolí tak zůstává přístupné pro pěší výlet, při němž se přírodní scenérie propojují s hradem, jehož historii stále odhalují archeologové.