Na skalnaté kupě v zákrutu říčky Brtnice se dochovaly zdi hradu, který kdysi tvořil rozsáhlý areál s horní a dolní částí, předhradím, paláci, věžemi i opevněním. Rokštejn leží zhruba kilometr západně od Přímělkova, v katastru Panské Lhoty a Přímělkova, jež patří pod Brtnici. Výlet sem tak lze spojit s cestou údolím řeky nebo návštěvou města.
Hrad je zároveň významnou archeologickou lokalitou a kulturní památkou. V základu jedné z věží našli archeologové kostru novorozence. Přesné datování ani okolnosti jejího uložení nejsou jednoznačně objasněny, nález proto nelze bez dalších důkazů označovat za oběť či rituál.
Jak se hrad postupně rozrůstal
Rokštejn vznikl pravděpodobně ve druhé polovině 13. století, snad po roce 1270. V písemných pramenech se objevuje poprvé roku 1289. Nejstarší hradní jádro měřilo přibližně 20 × 20 metrů a obíhala je hradba. Nacházela se tu hranolová věž a cisterna, stejně jako zahloubený prostor, který mohl souviset s dřevěnou stavbou. Kamenný palác v této rané fázi zřejmě ještě neexistoval.
Zásadní přestavba následovala kolem poloviny 14. století, kdy hrad získal markrabě Jan Jindřich. Horní hrad se rozšířil zhruba na půdorys 23 × 29 metrů, přibyl třípodlažní palác a nová vstupní věžice. Současně vznikla dolní část s dalšími obrannými prvky. Na počátku 15. století se areál rozdělil na horní a dolní hrad a za Valdštejnů se dál stavebně upravoval.
Rokštejn sloužil nejen k obraně, ale také jako obytné a správní sídlo. Dokládá to mimo jiné hypocaust nalezený v dolním paláci: vytápěcí systém, v němž horký vzduch z topeniště proudil kanálky pod podlahou a ohříval místnosti. Na hradě tak vedle šlechty žilo také její služebnictvo a probíhal běžný každodenní provoz.
Co prozradily vykopávky
Záchranný archeologický výzkum začal roku 1981 kvůli plánované stavbě vodního díla Střížov. K jeho realizaci nakonec nedošlo, práce na Rokštejně však pokračovaly. Od roku 1997 na ně navázal systematický projekt Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Výzkum se zaměřuje nejen na stavební vývoj hradu, ale také na život jeho obyvatel, hospodářské vztahy a středověkou osadu, která zanikla v okolní krajině. Od roku 2010 archeologové věnují pozornost také hospodářskému zázemí hradu a širšímu historickému prostředí. Odborná bilance z roku 2011 uváděla přibližně 2 000 odkrytých metrů čtverečních a dalších zhruba 750 metrů čtverečních určených k průzkumu. Jde o stav zachycený tehdy, nikoli o konečný rozsah výzkumu.
Mezi pozoruhodné nálezy patří více než 160 hracích kostek z kosti nebo parohu. Archeologové je získávali během čtyřiceti výzkumných sezon a soubor je mimořádný, v některých ohledech až světově unikátní. Dalším dokladem vybavení hradních prostor jsou keramické dlaždice. Některé mají reliéfní obrazové motivy a symboly a souvisejí s několika stavebními úpravami paláce.
Nálezy mincí, zbraní, pohárů a dalších předmětů doplňují obraz života na hradě. Nejde přitom o jednu ucelenou návštěvnickou expozici. Hrad pravděpodobně zanikl v souvislosti s husitskými válkami; část areálu se ještě nějakou dobu zachovala a nouzově se využívala přibližně do poloviny 15. století.
Pěšky nebo na kole z Brtnice
Zřícenina je podle turistických informací přístupná volně po celý rok. V létě se mohou konat komentované prohlídky a za příznivých podmínek bývá možné vystoupat také na věž. Případné uzávěry jednotlivých částí se mohou měnit.
K Rokštejnu se dá vyrazit z Brtnice údolím podél řeky nebo z Přímělkova. V červnu 2026 byla otevřena druhá etapa cyklostezky Brtnice–Rokštejn. Měří 4,9 kilometru, vede mimo frekventované silnice a cestou překonává pět dřevěných lávek; podél trasy jsou také odpočinkové přístřešky. Je určena pěším i cyklistům, zatímco vhodnost pro kočárky a různé typy kol závisí na povrchu a počasí.
Výlet lze spojit s Brtnicí, Přímělkovem nebo dalšími místy v údolí řeky Brtnice. Starší turistický itinerář popisuje okruh Brtnice–Rokštejn–Brtnice v délce přibližně 21,5 kilometru, vedení tras i značení se ale mohou měnit. Na místě je třeba počítat s nerovným terénem a respektovat bezpečnostní pokyny. Rokštejn u Brtnice není hrad Roštejn u Telče.