Hřbitovní kostel Panny Marie najdete na adrese Křinická 176, při cestě z Broumova směrem na Křinice. Zvenku působí nenápadně, patří však k nejvýznamnějším dřevěným sakrálním stavbám v českých zemích. Dendrochronologický rozbor ukázal, že použité dřevo bylo pokáceno na přelomu let 1436 a 1437. Kostel tak mohl být postaven nejpozději kolem roku 1440.
Stavba s několika daty vzniku
Podle místní tradice vznikl kostel už roku 1177. Pro tak rané osídlení ale zatím chybějí odpovídající archeologické nálezy, a toto datum proto zůstává legendou. První písemná zmínka pochází z roku 1383. Kostel je v ní označen jako starý farní a také jako český.
Předchůdce dnešní stavby nejspíš zanikl při husitském obléhání Broumova v roce 1421. V literatuře se současný kostel dříve kladl přibližně do poloviny 15. století, často kolem roku 1450. Výzkum dřeva toto datování zpřesnil a posunul vznik o několik let zpět. Kostel s hřbitovem sloužil nejen Broumovu, ale také lidem z Křinic, Velké Vsi, Rožmitálu a Hejtmánkovic.
Trámy, ochoz a venkovní kazatelna
Stavba není roubená. Nese ji mohutná rámová konstrukce z dřevěných trámů, sestavená podle provozovatele bez jediného hřebíku. Kostel stojí na nízké kamenné podezdívce a tvoří jej obdélná loď, protáhlý trojboký závěr a šindelová střecha.
Kolem celé stavby vede krytý ochoz. Jeho dnešní podoba souvisí s úpravami po pruském vpádu v roce 1779. Tehdy byl na rozkaz generála Anhalta odstraněn starší ochoz, jehož stěny byly pobité prkny, protože překážel vojenskému využití kostela. Na jižní straně lodi se dochovala také venkovní kazatelna; podobných památek zůstalo na českém území jen velmi málo.
Desky připomínají pohromy i války
Ochoz ukrývá devět dřevěných pamětních desek s událostmi z broumovských dějin. Záznamy připomínají povodně, morové epidemie, požáry i vpád pruského vojska. Zmiňují například nálety kobylek v roce 1542 nebo vichřici, která roku 1550 strhla věžičku.
V kostele jsou dnes kopie nápisů, které po roce 2000 vytvořil Jiří Škopek. Originály se uchovávají v broumovském klášteře. Desky tak zpřístupňují svědectví o tom, jak si město zaznamenávalo přírodní pohromy, nemoci i válečné události.
Malby a vybavení kostela
Interiér zdobí rozsáhlý soubor šablonových maleb, nejstarší z nich jsou na stropě presbytáře. Další přibývaly v několika etapách až do 18. století. Vedle geometrických a rostlinných vzorů se objevují zvířecí i heraldické motivy, například český lev, orlice a slezská orlice. Jde o nejrozsáhlejší soubor šablonových maleb tohoto druhu v České republice, čítá desítky motivů.
Hlavní oltář pochází z roku 1714 a později dostal rokokovou úpravu. Původní gotická socha Milostné matky broumovské byla po roce 1990 přenesena do klášterního kostela svatého Vojtěcha. Na jejím místě stojí soška Panny Marie Lurdské. Obraz z roku 1609 zachycuje Pannu Marii, zemské patrony a vedutu Broumova; také jeho originál nahradila kopie.
Hřbitov jako další vrstva dějin
V ochozu jsou umístěny náhrobníky přenesené ze zrušených hrobů. Nejstarší pocházejí z renesance a období třicetileté války, další vznikaly od konce 18. století do první třetiny 19. století. Od konce 18. století se na hřbitově pohřbívali také broumovští benediktini, poté co byly kvůli josefinským reformám uzavřeny klášterní krypty. V 19. století se hřbitov rozšířil směrem na jih.
Kostel leží na archeologicky významném území na terase nad řekou Stěnavou. Zpřístupněn bývá především v červenci a srpnu, obvykle bez průvodce; skupiny od deseti osob si mají návštěvu rezervovat předem. Otevírací doba i vstupné se mohou měnit.