Sinfonietta100 začne ve Vodojemech Žlutý kopec v pondělí 30. listopadu 2026 v 19:30. Přibližně pětačtyřicetiminutová inscenace využije prostředí historických podzemních nádrží jako scénu pro šest tanečníků, vokální improvizaci a světelnou kompozici.
Sto let Sinfonietty v prostoru spojeném s Brnem
Základem představení je Janáčkova Sinfonietta, kterou skladatel dokončil v roce 1926. Právě s Brnem je toto dílo úzce spojené. Janáček v něm zachytil představu svobody a zrodu Československa i vlastní vztah k městu; ve svém textu Moje město psal o vítězných trubkách, Úvozu a zeleném kopci.
Skladba původně vznikala jako venkovní dílo s pracovním názvem Vojenská sinfonietta. Nakonec se proměnila v kompozici pro celý symfonický orchestr. Poprvé zazněla 26. června 1926 v pražském Obecním domě, kde ji Česká filharmonie uvedla pod vedením Václava Talicha.
Choreografii, koncept i režii připravil Martin Dvořák. Pětivětou hudební strukturu doplňují čtyři improvizované vokální vstupy Patrika Kee. Ty propojují původní skladbu se současným tanečním a performativním jazykem.
Šest tanečníků, živý hlas a práce se světlem
Na scéně se objeví Jan Březina, Martin Dvořák, Daniela Hanelová, Amálie Malinová, Kristýna Vébr a Lukáš Zahy. Na choreografii se podílejí společně. Inscenace nevypráví jeden konkrétní příběh, ale skládá se z pohybových situací, obrazů a proměnlivých vztahů mezi účinkujícími.
Její pohybový slovník spojuje prvky baletu, například port de bras, se současným tancem a kontaktní improvizací. Kruhové pohyby a opakující se rotace mohou působit jako symbol setkání a dorozumění, stejně jako konfliktu nebo hledání společného směru. Téma vychází z úvah o světě poznamenaném chaosem, manipulací a bezohledností, vůči nimž staví citlivost, empatii, dialog a uměleckou tvorbu.
Světelný design Michala Sklenáře reaguje na architekturu nádrže. Tlumené, kontrastní i chladně bílé tóny zvýrazňují klenby a pilíře a mění vnímání prostoru v průběhu představení. Tanečníci tak nevystupují na klasickém jevišti, ale pohybují se přímo mezi industriálními konstrukcemi vodojemu.
Vodojemy jako kulturní prostor
Areál na Žlutém kopci tvoří tři podzemní nádrže vybudované v letech 1874, 1894 a 1917. Sloužily jako součást vodárenského systému rozvíjejícího se Brna a vodárenský provoz v nich pokračoval až do roku 1997. Po rekonstrukci se veřejnosti otevřely v březnu 2024.
Nejstarší nádrž z roku 1874 je cihlová a charakterizují ji masivní zdi, klenuté stropy a takzvaná tlaková okna. Sinfonietta100 se podle popisu odehrává v betonovém vodojemu se 87 pilíři. Jeho rozměry a strohá konstrukce připomínají industriální katedrálu a dávají inscenaci výrazný site-specific charakter.
Významnou součástí návštěvy je také akustika. Přirozený dozvuk v jednom z prostorů dosahuje podle údajů Vodojemů až 56 sekund. Nádrže proto dnes hostí nejen prohlídky technické památky, ale také koncerty, performance a projekce.
Kdy a za kolik na představení
Sinfonietta100 se uskuteční 30. listopadu 2026 od 19:30 ve Vodojemech Žlutý kopec na adrese Tvrdého 15 v Brně. Vstupné se podle aktuální nabídky pohybuje přibližně od 450 do 750 korun. Inscenace měla premiéru 20. dubna 2026, listopadový večer tak nabídne její další uvedení.
Večerní kulturní program se nemusí řídit běžnou otevírací dobou areálu. Návštěvníci proto musí počítat s konkrétními pokyny pořadatele k příchodu a vstupu. Vedle samotného představení se otevře pohled na cihlové a betonové konstrukce, podzemní chodby a prostor někdejší vodárenské infrastruktury, který dnes slouží také kultuře.