Trasa ulicemi Drobného, Schodová, Černopolní a Antonína Slavíka patří k nejzajímavějším architektonickým procházkám v Brně. Černá Pole se začala měnit v rezidenční čtvrť kolem roku 1860, kdy na svahu nad Lužánkami vznikla první brněnská vilová kolonie. Z území vinic a zahrad se postupně stalo prestižní místo k bydlení, které dnes na krátké trase představuje několik různých etap městské architektury.
Začátek vilové kolonie
Nejstarším zdejším objektem je Kaiserova vila v ulici Černopolní, dokončená v roce 1860. O dva roky později přibyla vila stavitele Josefa Arnolda a přibližně ve stejné době také dům brněnského advokáta a starosty Karla Giskry. Tehdejší zástavba ještě bezprostředně navazovala na lužánecký park, takže nové vily působily spíše jako bydlení v zeleni než jako součást souvislé městské čtvrti.
Arnoldova vila na adrese Drobného 26 je jedním z hlavních bodů procházky. Jako druhá stavba nejstarší kolonie byla zároveň první ze tří vil umístěných v hloubi dlouhých parcel mezi ulicemi Drobného a Černopolní. Její původní vzhled pozměnily úpravy z let 1909 až 1915, které jí přidaly secesní a artdecové prvky. Poslední majitelkou byla Cecílie Hože, rozená Löw-Beerová a teta Grety Tugendhatové.
Čtvrť propojená rodinami i různými typy domů
Právě příběh Arnoldovy vily ukazuje, že jednotlivé stavby v Černých Polích nelze vnímat zcela odděleně. Na počátku 20. století vlastnili nebo obývali příbuzní rodin Löw-Beerových a Tugendhatových několik nemovitostí v okolí ulic Drobného, Černopolní a Antonína Slavíka. Architekturu tak doplňuje i síť rodinných a majetkových vztahů.
Obraz čtvrti se postupně rozšířil o činžovní domy v ulicích Antonína Slavíka a Helfertově, stejně jako o individuální a družstevní rodinné domy. Před první světovou válkou a následně až do konce 30. let se Černá Pole zařadila mezi nejprestižnější brněnské obytné oblasti. Při procházce proto stojí za pozornost nejen známé vily, ale také uliční měřítko, parcely, zahrady a běžnější domovní zástavba.
Schodová spojuje svah s městem
Výraznou zastávkou je Schodová, kde se nachází sloupová kolonáda a veřejné schodiště z roku 1899. Navrhl je architekt German Wanderley. Monumentálně řešený prostor je příkladem italské novorenesance v Brně a zároveň dokládá promyšlené uspořádání celé vilové oblasti. Schodiště překonává svažitý terén a vytváří reprezentativní přechod mezi různými úrovněmi čtvrti.
Černá Pole se kvůli poloze nad Lužánkami nehodí procházkářům, kteří čekají rovnou trasu. Na Schodové se jde po schodech, takže se hodí pohodlná obuv. Odměnou jsou měnící se pohledy na domy, veřejný prostor i zeleň, která zůstává důležitou součástí zdejšího charakteru.
Od historismu k funkcionalismu
Nejvýraznější pozdější kapitolou je vila Tugendhat, kterou Ludwig Mies van der Rohe navrhl pro Fritze a Gretu Tugendhatovy. Stavěla se v letech 1929 až 1930 a představuje vrcholnou funkcionalistickou architekturu. V sousedství starších historizujících a secesních staveb je dobře vidět, jak se během několika desetiletí proměňovala představa o reprezentativním bydlení.
V okolí vil Tugendhat a Löw-Beer byla nalezena také starší komunikace z cihel s odvodňovacím kanálem. Její přesné stáří není známé. Archeologické vyhodnocení ji pravděpodobně spojuje se staršími aktivitami v území, nikoli přímo s výstavbou vily Tugendhat. Pod dnešní podobou čtvrti se tak odkrývají i vrstvy, které předcházejí její známé vilové historii.
Kdy se koná komentovaná procházka
Komentovaná procházka je podle uvedeného programu naplánována na 14. října 2026 a počítá nejvýše s 15 účastníky. Výklad začne vývojem lokality v 19. století a pokračovat bude mezi domy v ulicích Drobného, Schodová, Černopolní a Antonína Slavíka. Hlavní pozornost se zaměří na urbanismus, exteriéry a historické souvislosti.
Vstup do jednotlivých vil z programu potvrzen není. Termín, místo srazu, případnou rezervaci a změny programu je proto třeba před návštěvou ověřit. Interiéry vily Tugendhat i dalších významných objektů mají samostatný režim provozu.
V okolí vil Tugendhat a Löw-Beer tak během jediné trasy uvidíte nejen slavné stavby, ale také kolonádu, veřejné schodiště, činžovní domy, zahrady a starší cihlovou komunikaci s odvodňovacím kanálem.