Na adrese Květná 170/8 v brněnských Pisárkách stojí dům, kolem něhož většina lidí pouze prochází. Bulínova vila není běžně přístupnou památkou, protože v ní sídlí vědecká pracoviště. Během Dne architektury 2026 však bude možné nahlédnout také do jejích interiérů.
Prohlídka se uskuteční v úterý 6. října od 17 hodin. Historička architektury Dagmar Černoušková přiblíží historii domu, jeho architektonické řešení i výzdobu. Akci připravuje Den architektury ve spolupráci s Brněnským architektonickým manuálem a Ústavem biologie obratlovců AV ČR.
Vila vznikla pro Hynka Bulína
Stavbu si nechal vybudovat JUDr. Hynek Bulín, který působil jako brněnský advokát a politik, věnoval se historii a psal. Pozemek s vinicí koupil už v roce 1916. O několik let později jej převedl na svého nezletilého syna Hynka.
Samotná vila vyrostla v letech 1924 až 1925 podle projektu architekta Vladimíra Fischera. Stavbu provedl brněnský stavitel Stanislav Neděla. Fischer ji navrhl v duchu neoklasicismu, zároveň se v její podobě objevují také dozvuky pozdního historismu.
Reprezentativní charakter domu podtrhuje vstupní průčelí s portikem, podjezdem a balkonem. Před vstupem stojí plastiky dětí v nadživotní velikosti, jejichž autorem je sochař Václav Hynek Mach.
Uvnitř se dochovala domácí kaple
Původní vila byla koncipována jako velkorysé rodinné sídlo. Ve sníženém přízemí se nacházely služební a provozní místnosti, ve zvýšeném přízemí dva byty a v patře byt majitele. Jeho součástí byla také domácí kaple, patrně nejvýraznější prostor celého domu.
Dodnes se v ní zachovala malířská výzdoba i řada dekorativních prvků, přestože není známo, komu byla kaple zasvěcena. Na výtvarné podobě interiéru se podílel malíř Jano Köhler, sochařskou výzdobu vytvořil Václav Hynek Mach.
Výzdoba pracuje s rostlinnými a zvířecími motivy. Nejvíce jich návštěvníci najdou na schodišti vstupní haly a v prostoru kolem kaple. K dalším pozoruhodným prvkům patří vitrážové okno nebo dřevěná knihovna s řezbářskou výzdobou. Celek propojuje neoklasicistní architekturu s řemeslnými detaily a sakrálním prostorem.
Zahrada navazovala na architekturu domu
Součástí projektu nebyla jen vila, ale i její okolí. Návrh zahrady z roku 1924 vytvořil zahradní architekt Josef Kumpán. Dobové řešení počítalo s rozsáhlými trávníky, květinovými pásy, okrasnou vodní nádrží a pergolou.
Hlavní osa zahrady měla vést právě k pergole, kterou měla doplnit antikizující skulptura. Zahrada tak tvořila promyšlené pokračování domu, nikoli jen jeho dekorativní kulisu. Během desetiletí se její podoba měnila stejně jako způsob využití celého areálu. Historické návrhy ale stále ukazují, jak důležité bylo u prvorepublikových vil propojení stavby, zeleně a výhledů.
Soukromé sídlo dnes využívají vědci
Po roce 1948 přešla vila podle dostupných podkladů do majetkového okruhu Československé akademie věd. Její další využití pro akademické instituce později umožnil Hynek Bulín mladší.
Od roku 1968 v domě sídlí Ústav biologie obratlovců Akademie věd, dnes Ústav biologie obratlovců AV ČR. Působí zde také brněnské pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Historická vila tak slouží vědeckému provozu, což zároveň vysvětluje její běžnou nepřístupnost.
Nové využití se promítlo i do stavebních změn. V letech 1967 až 1970 byla terasa v hlavním průčelí obezděna a upravena na přednáškový sál. Na střeše tehdy vznikla také nástavba s dlouhým pásovým oknem. Při rekonstrukci v roce 2009 byla původní okna nahrazena plastovými.
Prohlídka během Dne architektury
Říjnová komentovaná prohlídka nabídne pohled na místa, která zůstávají při běžném pohybu kolem vily skrytá. Výklad se zaměří na Fischerův návrh, rodinu Bulínových, výtvarné prvky v domě i domácí kapli.
Vstupné bylo stanoveno od 0 do 200 korun a kapacita mohla být naplněna. Protože vila funguje jako sídlo výzkumné instituce, není možné ji navštívit bez předchozího programu nebo domluvy.