Vysoké gotické zdi bez střechy se zvedají přímo mezi domy v Kuklově, části obce Brloh. Zřícenina kostela svatého Ondřeje je pozůstatkem kláštera, který měl být mnohem rozsáhlejší, než napovídá dnešní torzo. Místo navíc znáte z filmu Františka Vláčila Údolí včel: jeho ruiny v něm představovaly tvrz Vlkov.
Nejstarší paulánský klášter v Čechách
Kuklov leží asi tři kilometry západně od Brloha, v okrese Český Krumlov, nad údolím Brložského potoka. Roku 1495 sem Rožmberkové přivedli paulány, řeholníky řádu svatého Františka z Pauly. Kuklov se tím stal nejstarším paulánským klášterem v Čechách.
Řeholníci navázali na starší kostel svatého Ondřeje, který je písemně doložený už v roce 1378. Jeho zdivo se pravděpodobně částečně zachovalo v prostoru pozdější myslivny nebo sakristie. Výstavba nového klášterního kostela začala zřejmě kolem roku 1510. Na portálech jsou letopočty z let 1508 až 1514 a práce pokračovaly nejpozději kolem roku 1518.
Plánovanou stavbu se nepodařilo dokončit. Dochované torzo zahrnuje pětiboký závěr, vysoké obvodové zdi, opěráky a gotická okna, ale nemá střechu ani strop. V některých popisech se hovoří o zamýšleném trojlodí, jiné zdůrazňují především zachovaný presbytář. Jisté je, že původní projekt počítal s větším areálem, než jaký se dochoval.
Klášter, který postupně zanikl
Paulánská komunita v Kuklově nepůsobila dlouho. Zanikla v první polovině 16. století; poslední paulán Martin zemřel v Českém Krumlově někdy mezi lety 1545 a 1551. Před rokem 1555 byl největší kuklovský zvon převezen do kostela v Křemži.
Za koncem kláštera nestála jediná bezpečně doložená událost. Mohly se na něm podílet náboženské proměny spojené s reformací, hospodářské potíže i úpadek řeholního života. Časem se někdejší klášterní budovy rozptýlily mezi okolní zástavbu a část jejich zdiva posloužila při stavbě domů.
Areál měl také hospodářské zázemí. Rožmberkové tu kolem roku 1528 založili pivovar, který fungoval do roku 1556, a později zde existoval dvůr. Během třicetileté války opuštěný klášter a přilehlý dvůr poškodila švédská vojska.
Filmová tvrz Vlkov
V roce 1967 si Kuklov vybral režisér František Vláčil jako jednu z hlavních exteriérových lokací pro historické drama Údolí včel podle scénáře Vladimíra Körnera. Natáčení probíhalo od června do října a film se do kin dostal v květnu 1968. Kamenné torzo v něm představovalo fiktivní tvrz Vlkov.
Filmový štáb ruiny doplnil dřevěnými konstrukcemi, schodišti, oplocením i roubenou studnou. Vznikla také kovárna s dobovým vybavením a velké úly vytesané z kmenů. Tyto prvky byly filmovými dekoracemi, nikoli původními částmi kláštera. V hlavních rolích dramatu o střetu řádové poslušnosti a fanatické víry s touhou po osobní svobodě se představili Petr Čepek a Jan Kačer.
Digitalizovaná verze filmu z roku 2025 se má vrátit k divákům v roce 2026, což může znovu obrátit pozornost k místům natáčení. Z filmové tvrze dnes v Kuklově zůstává především autentické kamenné torzo; většina kulis zmizela.
Hrad, okružní trasa a přírodní chrám
Nedaleko kostela leží zbytky hradu Kuklov, uváděného také jako Kugelweid nebo Kuglvajt. Hrad ze 14. století Rožmberkové roku 1395 dobyli a sídlo poté zpustlo. V okolí se nachází také slovanské hradiště U Ondřeje. Výlet tak může spojit návštěvu klášterního areálu se stopami staršího středověkého hradu.
Turistická okružní trasa z Brloha nebo Kuklova měří přibližně 7,5 kilometru a vede k několika místním zajímavostem. Samotná zřícenina je volně přístupná, nejde však o návštěvnický objekt s pokladnou a pravidelnými prohlídkami. V otevřeném prostoru je třeba počítat s nerovným terénem a dávat pozor v blízkosti historického zdiva. Protože se ruiny nacházejí mezi domy, patří k návštěvě také ohleduplnost k místním, zvlášť při parkování a fotografování.
V průběhu roku se v areálu konají koncerty, projekce i občanské svatební obřady. Pro kulturní program se místo někdy označuje jako přírodní chrám: gotické zdi tu zůstávají otevřené nebi a okolní zeleni.