V Kostelní Bříze, která je dnes místní částí města Březová v okrese Sokolov, stojí zchátralý zámek obklopený historickým parkem. Nejde o klasickou památku s upravenými interiéry a pravidelnými prohlídkami. Areál je zajímavý hlavně jako venkovní zastavení, kde lze sledovat pozůstatky někdejšího panského sídla, terasy ve svahu, rybník, staré dřeviny a zbytky hospodářského zázemí.
Zámek býval středem celého panství
Dnešní zámek vznikl na místě staršího objektu, zřejmě v návaznosti na vrchnostenský dům a poplužní dvůr. Jeho dokončení se spojuje s Johannem Václavem Turbou a rokem 1767. Památkově je stavba popisována jako pozdně barokní patrová obdélná budova s mansardovou střechou.
Kostelní Bříza byla v 19. století správním i hospodářským centrem panství. Kromě zámku a panského dvora zde tehdy fungoval také kostel, fara, škola, pivovar, vinopalna, hostinec a myslivna. Zámecký areál proto tvořil součást živé obce, nikoli izolované sídlo uprostřed krajiny.
Po druhé světové válce přešly budovy zámku i panského dvora do užívání hospodářských statků. Následující způsob využití a hospodaření historickým objektům neprospěl a reprezentativní sídlo postupně chátralo. Zámek je kulturní památkou od roku 1958; památková ochrana se týká také parku s ohradní zdí a dalších hospodářských staveb.
Terasy, rybník a buková besídka
Zámecký park zabírá přibližně dva hektary a stoupá po svahu. Samotný zámek leží v jeho nejnižší části, zatímco historická kompozice využívala terasy a osové uspořádání navazující na budovu. Starší podoba parku mohla vznikat už v 17. století při proměně poplužního dvora, mladší části mají přírodně krajinářský charakter.
Původní rozvržení se dochovalo jen částečně, v terénu však zůstaly patrné některé zajímavé prvky. Nad první terasou jsou k vidění pozůstatky stavby, která pravděpodobně sloužila jako oranžérie, a také zbytky skleníku. Součástí parku je rybník a bazének s pramenící vodou.
Nápadným prvkem je přerostlá besídka z tvarovaných buků. Jejich kmeny a větve během času srostly do neobvyklého útvaru, který dnes patří k nejzajímavějším detailům celého areálu.
Vzácné dřeviny připomíná i suchý kmen
Park měl v minulosti také výraznou dendrologickou hodnotu. Rostly v něm buky, jilmy, tisy, javory a rododendrony, nechyběly roubované smuteční břízy ani jedlý kaštan. Mezi pozoruhodné jehličnany patřila tsuga kanadská a vejmutovka.
Za nejvzácnější strom býval označován sekvojovec obrovský. Původní exemplář na konci 20. století odumřel, pravděpodobně v důsledku poškození mrazem. Na jeho místě zůstal suchý kmen, který obrůstá břečťan.
Park se dočkal obnovy na podzim roku 2009. Tehdy se upravovaly cesty, vysazovaly nové stromy a odstraňovaly nemocné nebo nevhodné dřeviny. Revitalizace se objevuje i mezi novějšími záměry města, přesto se stav jednotlivých částí areálu může měnit a některé popisy stále upozorňují na jeho zanedbanost.
Co spojit s návštěvou zámku
Zámecký areál je určen především k venkovnímu poznávání. Aktuální režim vstupu ani bezpečnostní stav zchátralé budovy nejsou uváděny stejným způsobem jako u běžně zpřístupněných památek, proto není bezpečné do objektu vstupovat. Smysl dává prohlédnout si zámek zvenčí, projít okolí teras a všímat si dochovaných stop parkové i hospodářské kompozice.
Krátkou procházku lze spojit s kostelem svatého Petra a Pavla. Severně od něj se nacházejí také pozůstatky staršího tvrziště. Podle místního popisu má přibližně 18 až 20 metrů v průměru a převýšení jeden až dva metry. Na malém prostoru se tak potkávají pozůstatky tvrze, barokní zámek, park a připomínka někdejšího panství.