Asi dva kilometry jihozápadně od Březníka se nad řekou Oslavou zvedá skalnatý ostroh, na němž kdysi stával hrad Lamberk. Ze tří stran ho obtéká řeka a jeho někdejší podobu dnes prozrazují především příkopy, skalní úpravy, terénní hrany a zbytky zdiva. Místo nemá zachovanou věž ani palác, jeho poloha však dobře ukazuje, jakou ochranu mohl hradníkům poskytnout zdejší terén.
Lamberk je dnes především archeologickou lokalitou. Při procházce lze narazit také na cestu vytesanou do skály. Když se člověk zaměří na obrysy v terénu, postupně se před ním skládá obraz opevněného sídla na úzkém hřebeni nad hlubokým údolím.
Opevnění přizpůsobené skalám
Jméno hradu se nejspíš vyvinulo ze starších názvů Langenberg nebo Langenberk, které odkazovaly na dlouhý a úzký skalnatý hřbet. Právě na něm Lamberk vznikl. Oslava obtéká ostroh ze tří stran a meandrující údolí nabízí výrazné výhledy.
Hrad se začal stavět pravděpodobně v 70. letech 14. století. Spojuje se s Jaroslavem z Knínic: jeho rod je v Březníku doložen roku 1360 a Jaroslav se v roce 1377 už psal z Lamberka. Jako první písemná zmínka se někdy uvádí také rok 1376, přesné datum založení proto není jisté.
Přístup do hradu vedl přes příkopy a předhradí. První příkop měl přibližně osm metrů na šířku a sedm metrů do hloubky. Poté cesta pokračovala úzkou terasou mezi skálou předhradí a svahem spadajícím k řece. Protáhlé hradní jádro měřilo zhruba 15 na 45 metrů. Ve východní části se pravděpodobně nacházel palác a areál obklopovala parkánová zeď.
Obranný systém doplňovalo předsunuté opevnění, které stálo asi 200 metrů před hradem. Od hřebene ho odděloval příkop široký přibližně 12,5 metru. V krajině tyto pozůstatky nejsou vždy nápadné, pomáhají ale pochopit, jak důležitou roli při obraně Lamberku hrála poloha na skalním ostrohu.
Jan Sokol a neklidné časy
Nejznámější postavou spojenou s hradem je Jan Sokol z Lamberka, vojenský velitel a žoldnéř z přelomu 14. a 15. století. V pramenech se objevuje od roku 1396. Působil v době sporů moravských markrabat Jošta a Prokopa a později získal podporu krále Václava IV. Sloužil také na Vyšehradě a za své vojenské úkoly dostával majetkové dary.
Jeho pověst má více podob. Bývá označován za loupeživého rytíře, zároveň však patřil k profesionálním bojovníkům najímaným mocnými pány. Spojován je s výpravami proti majetku olomouckého biskupství i s dalšími konflikty. Roku 1404 se podílel na obraně Znojma proti vojskům krále Zikmunda a rakouského vévody Albrechta. V roce 1407 se zmocnil rakouského města Lávy, známého také jako Laa an der Thaya.
Nejvýraznější kapitolu jeho života představuje tažení polsko-litevského vojska proti Řádu německých rytířů. Jan Sokol se účastnil bitvy u Grunwaldu, která se odehrála 15. července 1410. Podle obecních historických materiálů zemřel 28. září téhož roku v Polsku. Vyprávění o otravě se objevuje jako tradice či pozdější podezření, nejde však o jistě prokázanou skutečnost.
Dva hrady nad Oslavou
Na protějším ostrohu, přibližně 220 metrů od Lamberku, stával Sedlecký hrad, označovaný také jako Nový hrad. Obě pevnosti tak tvořily nezvyklou dvojici nad jedním údolím. Sedlecký hrad měl mimo jiné chránit majetek třebíčského kláštera před rozpínavostí okolní šlechty.
Po Janově smrti držel Lamberk jeho příbuzný Vaněk, který se rovněž pojí s loupeživými výpravami. Zemřel roku 1420 a hradní majetek poté přešel k dalším rodům. Lamberk zanikl nejpozději před rokem 1459, kdy se uvádí jako zbořený. Jeho zkáza se obvykle dává do souvislosti s taženími moravských stavů proti hradům využívaným loupeživými družinami po husitských válkách, patrně po roce 1440. Přesné datum zničení není známo.
Trasy ke zřícenině
Hradní areál je volně přístupný, bez pokladny a pevně stanovené návštěvní doby. Z Březníka měří nejkratší cesta podle turistických údajů přibližně 2,2 kilometru. Od rozcestí Lamberk, zřícenina vede k areálu červeně značená odbočka dlouhá asi 300 metrů.
Delší možností je vyrazit z Náměště nad Oslavou. Trasa k Lamberku měří přibližně osm kilometrů a vede rozmanitější krajinou, její některé úseky jsou však náročnější. Lesní cesty i prudší pasáže vyžadují pevnou obuv; při sněhu, náledí nebo zvýšené hladině řeky může být průchod obtížnější.
V samotném areálu je nerovný povrch, srázy a žádné běžné návštěvnické zázemí. Lamberk je archeologicky významné místo, proto se zde nemá rozebírat zdivo, kopat, přemisťovat kameny ani odnášet případné nálezy.