V Březnici stojí jen kousek od zámku barokní pivovar, jehož historie začala dávno před vznikem dnešní budovy. Panský pivovar je v písemných pramenech doložen už v roce 1506, další zmínka o pivovaru se sladovnou pochází z roku 1531. Dochovaný objekt vznikl až na počátku 18. století a dodnes tvoří výraznou část zámeckého areálu.
Barokní architektura v zámeckém areálu
Pivovar a sladovna nepůsobí jako nenápadné hospodářské zázemí. Jednopatrová budova má půdorys ve tvaru písmene E a výrazné mansardové střechy. Její stavbu zadal Jan Josef Jeníšek z Újezda. Na průčelí se ve štukové výzdobě dochoval jeho alianční erb i erby obou jeho manželek.
Fasádu doplňují sochy svatého Josefa a svatého Jana Křtitele. Pivovar byl od počátku začleněn do prostředí panského sídla a spojoval výrobní funkci s reprezentativní podobou. I proto je dnes kulturní památkou.
Parní stroj, požár a první žárovky
Po staletí se provoz přizpůsoboval novým technologiím. Výrazná modernizace přišla v roce 1874 po převzetí pivovaru rodem Pálffyů. Do provozu tehdy přibyl parní stroj, nový chladič a varní pánev o kapacitě 72 hektolitrů.
Dne 14. prosince 1906 vypukl požár v jižním křídle. Následovala přestavba strojovny, varny a kotelny a instalace elektrického generátoru firmy Františka Křižíka. Historické materiály uvádějí, že první žárovky se v pivovaru rozsvítily na Štědrý den roku 1907. Podnik bývá označován za první elektrifikovaný pivovar v zemi, toto prvenství je však třeba chápat jako dobové tvrzení, nikoli jako zcela jistý fakt.
Od šlechtického podniku ke značce Herold
Březnickému pivovaru se dařilo zejména v době průmyslového rozvoje Příbramska. V roce 1912 činil jeho výstav podle dobových údajů 17 779 hektolitrů a v roce 1930 už 19 265 hektolitrů. V šedesátých letech se pohyboval kolem 26 000 hektolitrů, v sedmdesátých letech měl překročit 55 000 hektolitrů ročně.
Po roce 1945 přešel pivovar do vlastnictví československého státu a později se ocitl mezi provozy určenými ke zrušení. V osmdesátých letech se ho ujal Výzkumný ústav pivovarský a sladovnický; po rekonstrukci se výroba obnovila. Soukromé vlastnictví se vrátilo v roce 1999, kdy vznikla společnost Pivovar Herold Březnice, a.s. Název Herold se používal už od roku 1990. Odkazuje na středověkého hlasatele a průvodce panovnických poselstev.
Pivo z Březnice putovalo i do zahraničí
Herold stavěl na tradiční výrobě, vysokém podílu ruční práce, vlastním sladu, žateckém chmelu a vodě z hlubokých studní. Sortiment v různých obdobích zahrnoval světlé výčepní pivo, ležáky, tmavé a polotmavé speciály, pšeničný ležák i nealkoholického Střízlíka. Některé databáze uvádějí také značku Bastard.
Pivo se prodávalo nejen doma. V některých obdobích mířila podle památkových a dobových materiálů do zahraničí více než polovina výstavu. Herold se tak dostával například do Ruska, Švédska, Maďarska a Dánska. Jde o údaje ze starší doby, které samy o sobě nevypovídají o posledních letech provozu.
Výroba přerušena, další osud nejistý
Výroba se podle zveřejněných zpráv zastavila v květnu 2025. Důvodem byla kombinace rostoucích nákladů, následků pandemie a přísnější legislativy. Roční výstav se tehdy uváděl přibližně na 3 000 až 4 000 hektolitrů a podnik hledal partnery či jiné řešení, které by umožnilo provoz obnovit. V červenci 2025 se měly doprodat poslední zásoby.
Veřejné rejstříkové údaje následně zaznamenaly přejmenování společnosti na PH Březnice a.s. a odstranění pivovarnictví a sladovnictví z její činnosti. Pivovar tedy podle těchto údajů stále nevaří, jeho definitivní zánik ale bez přímého vyjádření vlastníka potvrzen není.
Areál lze obdivovat z veřejně přístupného okolí. Prohlídky, vstup do výrobních prostor ani prodej piva nejsou ve veřejných materiálech spolehlivě doloženy. V okolí je možné spojit zastavení u pivovaru s návštěvou zámku Březnice, Městského muzea a Galerie Ludvíka Kuby nebo s procházkou ke kamennému mostu.