Na skalnatém ostrohu v Březině stojí pozůstatek hradu, který se na začátku 19. století proměnil v romantický altán. Pod ním se rozkládá empírový zámek s parkem, v němž kdysi fungovala botanická zahrada. Areál, vzdálený jen několik kilometrů severně od Rokycan, dnes není běžně přístupný. Jednodenní otevření se chystá na 12. září 2026.
Hradní věž jako Salon
Hrad v Březině měl podobu jednodílného sídla donjonového typu. Jeho hlavní obytnou část tvořila čtverhranná věž se zaoblenými nárožími. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1389. Nejpozději v 17. století už zpustl a zůstaly po něm hlavně věž a terénní stopy.
Za Kašpara Marii Šternberka získala věž nové využití: v roce 1810 ji upravili na romantický altán zvaný Salon. Přes příkop k němu vedl dřevěný most. Na počátku 21. století prošel Salon rekonstrukcí, pravidelné prohlídky se tu však nekonají.
Zámek vznikal postupně
Šternberské sídlo začal budovat Jáchym ze Šternberka na přelomu 18. a 19. století. Nejprve vznikly dvě krajní budovy, které později propojil střední trakt. Výsledkem je patrový empírový zámek s výrazným středním rizalitem, jehož poloha navazuje na starší hradní ostroh.
Začátek výstavby se v různých podkladech datuje do 90. let 18. století, případně přibližně do roku 1806. Střední část byla dokončena až po roce 1817. Po Jáchymově smrti pokračoval v dotváření areálu jeho bratr Kašpar Maria Šternberk.
Botanická zahrada Kašpara Maria Šternberka
Kašpar Maria Šternberk byl významným botanikem, paleontologem a geologem a patřil také k zakladatelským osobnostem Národního muzea. V Březině založil botanickou zahradu se skleníky. Rostliny se zde pěstovaly a systematicky evidovaly, zároveň se mezi pěstiteli vyměňovala jejich semena. Katalog z roku 1817 zachytil 1 354 položek.
Zahrada se nedochovala v původní podobě, její stopy jsou ale patrné v terénu. V okolí rostou některé dřeviny a rostliny, které se zde historicky pěstovaly nebo později zplaněly. Patří k nim například jedlovec kanadský, klokoč zpeřený, pěnišníky, pérovník pštrosí a kolotočník ozdobný. Kašpar Maria Šternberk zemřel v Březině roku 1838.
Park, obora a proměny areálu
Zámecký park se patrně začal utvářet už za Jáchyma Šternberka a Kašpar Maria jej dále rozvíjel. Navazoval na lesní porosty a sousedil s oborou. Ta měla podle obce historicky rozlohu 420 hektarů a chovala se v ní daňčí a mufloní zvěř; údaj popisuje někdejší areál, nikoli automaticky dnešní stav.
Zámek s parkem je kulturní památkou od roku 1958. Po druhé světové válce zde sídlilo lesnické učiliště, které areál opustilo v roce 2002. Zámek a přilehlý park byly v roce 1992 restituovány. Současným majitelem je podle aktuálních informací JUDr. Filip Sternberg.
Jednodenní otevření 12. září 2026
V sobotu 12. září 2026 se areál otevře v rámci projektu Zámek v pohybu. Program připravují studenti Arts managementu Vysoké školy ekonomické v Praze. Počítá s divadelními scénkami v běžně nepřístupných interiérech, komentovanými vycházkami parkem, dětskou badatelskou stezkou a tematickou výstavou. Procházky jsou plánované na 10, 12 a 15 hodin.
Program má začínat dopoledne, jeho konec se ale v pozvánkách uvádí různě. Vstupné bude dobrovolné a kvůli omezené kapacitě místností se doporučuje rezervace. Park je součástí soukromého areálu.
Výlet lze spojit s nedalekým vrchem Hradiště, který měří 619 metrů. Dochoval se na něm dvojitý kamenný val předhistorického, respektive raně slovanského hradiště.