Na staveniště budoucího obchvatu Břeclavi se teď vypravit nelze, v trase nové silnice totiž archeologové zkoumají mimořádný nález: studnu zřejmě z doby laténské. Její spodní část uchovala dřevěnou konstrukci starou více než dva tisíce let. Kdo chce poznat archeologickou krajinu Břeclavska, může se vydat na Pohansko, které leží asi 2,5 kilometru jižně od města.
Dřevo uchovala voda
Studna je hluboká přibližně dva metry a její stáří vědci předběžně kladou do 2. až 3. století před naším letopočtem. To odpovídá období vrcholného laténu, tedy mladší doby železné spojované s keltským osídlením střední Evropy. Výzkum ale stále pokračuje a nelze vyloučit, že je studna ještě starší.
Největší pozornost poutá zachovaná výdřeva, která zpevňovala stěny a bránila sesouvání okolní zeminy. Voda v nivní krajině u Břeclavi udržovala dřevo podmáčené a bez přístupu vzduchu, takže se jeho rozklad výrazně zpomalil. Podobně příznivé podmínky pro uchování dřevěných konstrukcí znají archeologové také z výzkumů nedalekého Pohanska.
Dřevěné části vytvářely přibližně čtverec o straně kolem jednoho metru. Uvnitř se nacházel kamenný zásyp; některé použité kameny přitom v nejbližším okolí přirozeně neleží. Jejich původ může napovědět více o tehdejších obyvatelích a jejich činnosti.
Co zatím prozradily nálezy
Předběžné datování vychází z keramických střepů v zásypu. Ty ukazují na dobu před zhruba 2 200 až 2 300 lety. Přesnější určení může přinést až průzkum pod kamennou výplní zachované konstrukce.
Pojmenování „keltská studna“ je zjednodušené označení nálezu. Samo o sobě nedokazuje, že ji postavil konkrétní keltský kmen nebo že patřila k přesně určenému sídlišti. Zatím se dá hovořit hlavně o zařazení do vrcholného laténu a o dalším dokladu dlouhodobého využívání krajiny na Břeclavsku.
Studnu odkryli při záchranném archeologickém výzkumu před stavbou téměř devítikilometrového obchvatu na silnici I/55. Výzkum má zdokumentovat archeologické situace ještě předtím, než je překryje nová komunikace. Terénní sběry v její trase zachytily materiál od zemědělského pravěku po raný středověk.
V širším okolí leží také laténské sídliště Břeclav–Žleby, odkud pochází keramika, skleněný náramek, bronzové a železné předměty i mince. Studnu u obchvatu oznámilo Ředitelství silnic a dálnic na konci srpna 2026; její odkrytí a dokumentace pokračují přímo na staveništi.
Archeologie na Pohansku
Pohansko v lužních lesích je nejbližším místem, kde lze poznat další významnou kapitolu zdejší minulosti. Rozsáhlé hradiště je spojené především s velkomoravským osídlením a archeologický výzkum tu probíhá od roku 1958. Součástí lokality je empírový zámeček s expozicí věnovanou archeologii Pohanska.
Okolní krajinu doplňují staré duby a pěší i cyklistické trasy. Nová studna u obchvatu zatím zůstává odborným nálezem, nikoli přístupným cílem. Její zachované dřevo však přidává další poznatek k historii oblasti mezi Moravou a Dyjí.