Židovský hřbitov v Břeclavi leží nedaleko centra, poblíž veslařského areálu. Jeho součástí je obřadní síň, která dnes slouží také jako prostor pro výstavy a kulturní program. Při návštěvě lze projít hřbitov, prohlédnout si náhrobky i dům hrobníka.
Novogotika v červených cihlách
Obřadní síň vznikla v roce 1892 při úpravě hřbitovního areálu. Projekt navrhl vídeňský architekt Franz von Neumann ml. Stavbě dominuje režné červené cihelné zdivo, které zvýrazňuje její novogotické tvary. Fasádu doplňují glazované keramické prvky z Poštorné, vyrobené v někdejší lichtenštejnské keramičce. Připomínají zdejší keramickou výrobu, která ovlivnila podobu architektury v celém regionu.
Věžičky, vikýře a pečlivě zvolené materiály dávají budově slavnostní, ale střídmý výraz. Její podoba souvisí s původním účelem: šlo o místo posledního rozloučení, jehož architektura měla vyjadřovat důstojnost i symbolický význam.
Detaily, které se dochovaly uvnitř
V interiéru se zachovala pseudogotická žebrová klenba, štuková výzdoba i historizující nástěnná malba. Na stěnách jsou starozákonní nápisy v hebrejštině a němčině. Vedle náboženského obsahu připomínají také kulturní kořeny židovské komunity, pro kterou byla síň vybudována.
Součástí původního vybavení jsou vitráže, dubová vstupní vrata s kovářským dekorem i schodiště se zábradlím. Jejich zpracování dokládá, jak důležitá byla při stavbě spolupráce řemeslníků různých oborů.
Od obřadního prostoru ke skladu
Hřbitov byl podle městských podkladů založen pravděpodobně po polovině 17. století. S jeho novodobou podobou jsou spojeni Kuffnerové, významná podnikatelská a společenská rodina regionu. Jejich působení připomíná také obřadní síň a dům hrobníka.
Po druhé světové válce budova přestala sloužit původnímu účelu. Nejprve v ní byl čalounický, později drogistický sklad a při nedostatečné údržbě postupně chátrala. V 90. letech se podařilo opravit alespoň střechu, na rozsáhlejší zásah si však síň musela počkat do 21. století.
Obnova a nové využití
Rekonstrukce skončila v roce 2023 a samotné stavební práce trvaly přibližně sedm měsíců. Náklady překročily 22 milionů korun bez DPH; 11 milionů pokryla dotace z programu přeshraniční spolupráce INTERREG. Projekt propojil Břeclav se slovenským Sládkovičovem, který s městem pojí historie rodiny Kuffnerů.
Opravy zahrnuly klenby, vitráže, štuky a nástěnnou výmalbu, stejně jako střechu s keramickou krytinou, vikýře a věžičky. Restaurátoři zjišťovali původní barevnost skla, kamene i dřeva. V okolí proběhlo také 3D mapování a vznikla webová prezentace věnovaná Kuffnerům.
Po obnově převzala síň do správy Městská knihovna Břeclav. Do budoucna se počítá se stálou expozicí o holokaustu a židovské historii. Konají se zde také komentované prohlídky, přednášky, koncerty a literární setkání. Veřejnosti bývá budova přístupná sezonálně, obvykle o víkendech; skupinovou prohlídku lze domluvit mimo běžný režim. Areál má pietní charakter a vyžaduje klidné a ohleduplné chování.