Výrazný pozůstatek povrchového dolu
Kateřina není skalní útvar, který by vznikl pouze působením přírody. Přibližně 70 metrů dlouhá a kolem 20 metrů vysoká stěna je pozůstatkem někdejšího povrchového lomu. Při těžbě se zde odstraňovalo nadloží, aby se horníci dostali k ložiskům černého uhlí.
Odkryv tvoří horniny kladenského souvrství, přesněji nýřanské vrstvy středočeského karbonu. Jde o hrubozrnné arkózové pískovce, místy kaolinické, doplněné tenkými vložkami slepenců. Tyto vrstvy původně překrývaly uhelné sloje v podložních radnických vrstvách. Na jednom místě tak lze pozorovat materiál, který se při dobývání nacházel přímo nad uhlím.
Déšť a vítr mění podobu odkryvu
Po skončení těžby začaly na stěně pracovat přírodní procesy. Voda a vítr narušují její povrch a modelují v něm široké kužely, na některých místech i zemní pyramidy. Díky tomu dnes lokalita nepůsobí jen jako technický pozůstatek lomu, ale také jako zajímavý geologický útvar.
Kateřina spojuje několik příběhů v jednom prostoru. Přibližuje stavbu hornin, připomíná zdejší hornickou práci a ukazuje, jak se území po ukončení těžby postupně začlenilo do okolní krajiny. V oblasti Břaska se černé uhlí dobývalo zhruba po dobu tří staletí.
Les V uhelných jam ukrývá další stopy dolování
Přírodní památka se nachází mezi Břasy a Vranovicemi v lese s názvem V uhelných jam. Je součástí širší hornické krajiny, kde se dochovaly také odvaly, propadliny, další odkryvy a jiné pozůstatky povrchové i hlubinné těžby.
V těsné blízkosti Kateřiny stojí zabezpečená šachta hlubinného dolu Terezie. Její hloubka dosahuje přibližně 23 metrů. Na dně někdejšího odklizu jsou viditelné vrstvy hornin i další pozůstatky související s těžebním obzorem. Společně s odkryvem připomínají, že se v této části Břaska střídaly různé způsoby dobývání uhlí.
Naučná stezka propojuje hornická místa
Samotná Kateřina se dá pojmout jako kratší zastávka, její návštěva ale dává větší smysl v rámci naučné stezky Po stopách důlní činnosti na Břasku. Trasa spojuje místa spojená s hornickou a průmyslovou minulostí Břas, Vranovic, Kříší a Stupna.
Stezka měří přibližně 5,5 kilometru a má osm informačních zastavení. Zajištěná šachta v přírodní památce leží podle obecních podkladů asi 100 metrů východně od její trasy, mezi prvními dvěma zastaveními. Výlet tak může spojit prohlídku geologického odkryvu s poznáváním dalších pozůstatků těžby v okolní krajině.
Protože se značení i stav cest mohou měnit, turistické podklady doporučují před výpravou ověřit aktuální informace u obce Břasy nebo přímo v terénu.
Bezpečný odstup je na místě
Kateřina nemá jednoznačnou poštovní adresu. Při orientaci pomohou mapové podklady a přístupové cesty v okolí Břas, Vranovic a Kříší, případně značení naučné stezky. Lokalita je určená k pozorování z bezpečné vzdálenosti, nikoli k průzkumu důlních děl.
Okraj těžební stěny může být nestabilní a mohou se z něj uvolňovat části horniny. K propadlinám, šachtám a nezajištěným hranám důlních prostor se proto nepřibližujte ani do nich nevstupujte. Přírodní památku spravuje jako orgán ochrany přírody Krajský úřad Plzeňského kraje.