Asi 5,5 kilometru dlouhý okruh začíná u přírodní památky Bašta a provede vás krajinou, jejíž podobu po staletí určovala těžba. Kromě hald a stop po důlních drahách tu čeká odkliz Kristián s mimořádně zachovaným svědectvím o karbonském lese. Trasa vede po modré a zelené turistické značce; pěšky ji lze zvládnout přibližně za dvě hodiny, podle tempa a času věnovaného zastávkám.
Stopy pralesa ukryté v sopečném popelu
U Bašty vystupuje na povrch svrchní radnická uhelná sloj. Uhlí se zde kdysi nacházelo jen mělce pod povrchem a jeho mocnost dosahovala přibližně 10 až 14 metrů. Nejvýraznější paleobotanický nález na trase leží u odklizu Kristián, kde vrstva tufového materiálu, tedy sopečného popela, měří až kolem 0,6 metru.
Popel překryl rostliny přímo na místě, kde rostly. Díky tomu lze v lokalitě sledovat podobu lesa starého asi 309 milionů let, v němž se dařilo stromovitým plavuním, kapradinám a přesličkám. Nálezy připomínají také bezobratlé živočichy, například pavoukovce a paleovážky. Kordaitové rostliny, příbuzné dnešním jehličnanům, dokládají další podobu tehdejší vegetace.
O zkameněliny z okolí se zajímal Kašpar Maria Šternberk, majitel radnického panství a spoluzakladatel Národního muzea. V roce 1823 zde pro vědu popsal druh Cordaites borassifolius. Břasko tak vedle dějin těžby uchovává i doklady dávného vývoje života na Zemi.
Jak se krajina měnila s těžbou
V širším okolí Břas, Darové a Vranovic se nejpozději od první poloviny 17. století dobývaly kyzové břidlice, železné rudy a černé uhlí. Výrazný rozvoj hornictví přišel ve druhé polovině 18. století a na začátku století následujícího. Zpočátku se uhlí získávalo hlubinným chodbicováním, označovaným také jako klínování. Chodby ražené ručně se vzhůru zužovaly a podle obecního výkladu měly několik metrů na šířku i výšku.
Později horníci využívali takzvanou břaskou metodu převzatou z rudného hornictví, která umožňovala vytěžit téměř celou mocnost sloje. V pánvi se kombinovalo dobývání pod zemí s povrchovou těžbou: tam, kde uhlí leželo jen pár metrů pod povrchem, vznikaly odklizy, zatímco ve střední části se těžilo hlubinně.
Uhlí se v břaské pánvi dobývalo do roku 1969. V krajině po něm zůstaly haldy, odklizy, propadlé štoly, zabezpečená ústí šachet i pozůstatky důlních drah. Podle obecních materiálů se v okolí nacházelo více než padesát starých důlních děl. Stezka pomáhá rozpoznat jejich stopy i tam, kde dnes vypadají jen jako nenápadné nerovnosti terénu.
Uhlí spojovala železnice, úzkokolejky i lanovky
Pro rozvoj zdejšího hornictví byla důležitá železniční trať z Chrástu do Stupna, která zahájila provoz 1. dubna 1863. O osm let později zřídila firma J. D. Starck první koňskou úzkokolejku o rozchodu 700 milimetrů. Vozila uhlí i materiál a přepravovaly se po ní také výrobky, například cihly, sklo, keramika a šamot. Spojovala doly s nádražím, olejovými hutěmi a chemickými provozy.
V roce 1908 byla dráha elektrifikována. Obecní výklad ji označuje za pravděpodobně první elektrickou úzkorozchodnou železnici v Čechách. Šternberská úzkokolejka měřila přibližně 8,5 kilometru a spojovala doly u Darové s Vranovicemi, Břasy a Baštou. Část přepravy později převzala lanovka mezi Darovou a Břasy; v okolí vznikly také další pozemní a visuté lanovky.
Osm zastavení v bývalém hornickém revíru
Osm informačních zastavení se věnuje těžbě, dopravě uhlí i dalším místům v krajině. Na trase jsou uhlobaronský zámeček Hochperk, Dírecký potok, Vranovické jezero, důl Liewald s okolními olejnami a odkliz Florentina. U dolu Terezie se návštěvníci dozvědí také o pozdějším pokusu o povrchovou těžbu. Po omezení hlubinného dobývání tu odstranili asi 200 000 krychlových metrů nadloží a získali 46 000 tun uhlí. Projekt skončil mimo jiné proto, že sloj byla z velké části rozpracována staršími důlními díly.
Odkliz Florentina ukazuje další využití důlních prostor po ukončení těžby. Navazoval na hlubinný důl s šachtou hlubokou 63 metrů a později se stal skládkou komunálního odpadu. Informační tabule na stezce doplňují historické i současné fotografie, mapy, kresby a QR odkazy.
Okruh je určený pro pěší i cyklisty. U odkrytých profilů a zabezpečených důlních děl je třeba držet se vyznačených míst; do šachet ani propadů není bezpečné vstupovat. Výlet lze spojit s návštěvou přírodní památky Bašta, rozhledny Na Vrchách nebo železničního muzea ve Stupně.