Na okraji bývalého povrchového dolu Kliment je přímo vidět černouhelná sloj, která by jinde zůstala skrytá pod zemí. Bašta leží v západní části Břas, jihovýchodně od Kříší, a její odkrytý profil chrání zastřešený portál. Od něj vede k hornině několik schůdků; podle obecního popisu se nachází jen pár kroků pod silnicí.
Čtyři a půl metru uhlí
Radnická sloj dosahuje mocnosti 4,6 metru. Nad ní se nachází zhruba metr a půl světle hnědých písčitých hlín. Uhelnou vrstvu protínají také čtyři tenké polohy prachovců a tufů, díky nimž je ve stěně dobře patrné střídání různých hornin.
Uhlí břaské pánve vznikalo ve svrchním karbonu, přibližně před 290 až 320 miliony let. Rostlinná hmota se ukládala v mokřadech a močálech, které se střídaly s jezerním prostředím. Z těchto vrstev se postupně vytvořilo uhlí, jež později ovlivnilo zdejší život i podobu krajiny.
Slova z hornického prostředí
Havíři měli pro jednotlivé vrstvy vlastní názvy. Světlým polohám mezi uhlím říkali deky, uhelným slojím flece a menším slojím flícky. Jejich slovník zachycuje, jak se hornictví promítalo do každodenního života i do popisu okolního prostředí.
U portálu stojí důlní vozík, kterému se říkalo hunt. Má dřevěné bočnice zvané sajtny a připomíná praktickou stránku dopravy vytěženého uhlí. Když těžba v břaské pánvi v roce 1969 skončila, zůstaly po ní v okolí oprámy, haldy i další pozůstatky důlních a zpracovatelských provozů.
Stopy dolu v dnešní krajině
Bašta se nachází na okraji oprámu někdejšího dolu Kliment. Oprámy, tedy zbytky těžebních prostor, ukazují, že se uhlí dobývalo také přímo z povrchu. Dlouhodobá činnost změnila zdejší terén; některé pozůstatky dnes místy zakrývá les.
Odkrytý profil je citlivý na vzduch a vlhkost, jejichž působením se rozpadal. Obec, Český svaz ochránců přírody a odborníci jej proto ošetřili syntetickou pryskyřicí. I tak se mohou uvolňovat drobné části, a proto je třeba do stěny nezasahovat a řídit se místním značením.
Výchozí místo naučné stezky
Bašta je také začátkem naučné stezky Po stopách důlní činnosti na Břasku. Odkrytá sloj tak tvoří vstupní bod k dalším místům, kde jsou v terénu patrné následky těžby a hornické minulosti Břaska.