Prohlídka brandýského zámku vede přes císařské interiéry, knihovnu toskánských Habsburků i zámeckou obrazárnu. K vidění je také expozice uniforem a zbraní císařské kavalerie. Návštěvu lze spojit s procházkou parkem a zahradami, kde stojí obnovený skleník. Zámek v ulici Plantáž 402 je dnes jednou z hlavních památek souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.
Od labského brodu k renesančnímu sídlu
Na skalnaté terase nad Labem stála na přelomu 13. a 14. století tvrz, která střežila brod i cestu vedoucí na sever. Ve druhé polovině 15. století ji nahradil mohutnější hrad. Po konfiskaci roku 1547 připadl královské komoře a začal se proměňovat v reprezentativní sídlo Habsburků.
Renesanční podobu areálu pomáhala vytvořit dvorská stavební huť a stavitel Matteo Borgorelli. Nepravidelný čtyřúhelníkový zámek zdobí sgrafita a hodinová věž, dochovaly se také části původního opevnění. K areálu patří valy, příkop, kamenný most, park a zbytky renesanční zahrady. Krytá chodba propojující zámek se zahradou se označuje jako Rudolfinka či Rudolfínka.
Rudolf II. i setkání proti Napoleonovi
Brandýs si oblíbil císař Rudolf II., pro kterého se stal hlavním mimopražským sídlem. Přijížděl sem odpočívat, lovit i přijímat významné hosty. S místem jsou spojováni také astronomové Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku.
Lovecký revír v okolí sloužil panovníkům po dlouhá staletí a zámek jim poskytoval zázemí mimo Prahu. Po třicetileté válce prošel barokní obnovou; podle dochovaných podkladů se na ní podíleli Kilián Ignác Dientzenhofer a František Maxmilián Kaňka. V 80. letech 19. století upravil Bedřich Wachsmann hodinovou věž a barokní kopuli vystřídala novorenesanční střecha.
Zámek byl také dějištěm důležitého politického jednání. Roku 1813 se tu setkali rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III. a domlouvali společný postup proti Napoleonovi.
Stopy Ludvíka Salvátora a Karla I.
V 19. století se k Brandýsu výrazně pojí Toskánští Habsburkové, zejména Leopold II. Toskánský a jeho syn Ludvík Salvátor. Ten byl vědcem, cestovatelem a dokumentaristou; předměty a materiály ze svých cest shromažďoval na zámku. Jeho zájem o cestování připomíná také obnovený skleník v zahradách Na Valech, kde se kdysi pěstovaly mimo jiné ananasy.
Posledním habsburským majitelem Brandýsa byl Karel I., rakouský císař a český král, který však korunován nebyl. Zámek koupil roku 1917 a nechal jej opravit. S manželkou Zitou měl k místu osobní vztah, který připomínají jejich apartmán, osobní předměty a dokumenty. Po vzniku Československa byl zámek v roce 1919 zkonfiskován.
Výstavy a zámecký park
Od roku 1995 se o zámek stará město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Během následujících tří desetiletí se chátrající objekt proměnil v kulturní památku, kde se konají výstavy, koncerty, divadlo i historické akce. Zámek s parkem je od roku 2017 národní kulturní památkou.
V roce 2026 připomíná výstava Habsburkové 500 – osudy, lásky, politika pět set let od nástupu dynastie na český trůn v roce 1526. Od 16. května do 31. října se věnuje Habsburkům z osobní i politické stránky. Otevírací doba zámku a vstupné se mění podle sezony a kulturního programu.