Při cestě podél Černé nebo po okolí Cínové stezky si všímejte drobných vyvýšenin, které se rozptýleně objevují v údolí. Nejde o přirozené terénní vlny, ale o sejpy – navršený materiál, který zůstal po rýžování cínovce. Některé pahorky vystupují až přibližně 2,5 metru nad okolí.
Co se skrývá v pahorcích
Cínovec, minerál obsahující cín, se získával propíráním říčních náplavů. Horníci přitom přemisťovali sedimenty a oddělovali z nich rudu. Materiál, který už k jejímu získání nebyl potřeba, zůstával na místě a postupně vytvářel pahorky ze štěrkopísku a úlomků hornin. V jejich složení se objevuje také křemenná žilovina a zrna křemene, živce či slídy.
Sejpy netvoří souvislou řadu podél všech vodních toků. Větší skupiny vznikly tam, kde se cínovec v sedimentech přirozeně hromadil. Nejvíce jich najdete u říčky Černé, Božídarského potoka a jejich přítoků.
Rozsáhlá stopa krušnohorského hornictví
Intenzivní rýžování v okolí Božího Daru se spojuje s obdobím 16. až 18. století. V Krušných horách patřilo získávání cínu z náplavů k časnějším způsobům dobývání. Později nabylo na významu také hlubinné dolování cínových rud, ale sejpy dodnes připomínají starší kapitolu místní hornické historie.
Zachované pahorky lemují přibližně dva kilometry toku Černé a asi 920 metrů jejího bezejmenného pravostranného přítoku. Některé další části mohly být časem zarovnány, takže dnešní podoba nemusí zachycovat celý původní rozsah rýžování. Celková plocha sejpů v okolí Božího Daru přesahuje 250 tisíc metrů čtverečních. Jde o jeden z nejrozsáhlejších souborů tohoto typu v Krušných horách i v České republice.
Na odvalech roste jiná vegetace
Štěrkopískové podloží sejpů se liší od okolního terénu, a vytváří tak podmínky pro rostliny, které jinde v okolí nemusejí růst. Na vrcholcích pahorků se mohou objevit vřes, brusinka, šicha černá, vlochyně, kociánek dvoudomý nebo kostřava červená. Hornická minulost se tu proto projevuje nejen tvarem krajiny, ale také její současnou vegetací.
Kde se po sejpech rozhlédnout
Pahorky lze pozorovat podél Černé a v okolí Cínové stezky, která vede směrem k osadám Myslivny a Ryžovna. Nejde o jediný bod, ale o rozsáhlejší krajinný celek. Při pohybu v území je důležité držet se přístupných cest a nepoškozovat pahorky ani rostliny, které na nich rostou.