V kostele svaté Anny na Božím Daru se vyplatí zvednout oči ke stropu. Takzvaná česká placka je vytvořená z dřevěné konstrukce s připevněným rákosem, který pokrývají malované fresky. Nejde o kamennou klenbu, ale o řemeslné řešení, jež dává interiéru osobitý vzhled.
Stavba v krušnohorském městě připomíná také proměnlivé dějiny zdejší obce spojené s hornictvím. Její současná barokní podoba navazuje na starší kostely, které na stejném místě sloužily místním obyvatelům.
Od luterského kostela k barokní stavbě
První kostel na tomto místě byl dřevěný a pocházel z roku 1546. V roce 1593 ho vystřídala zděná stavba vybudovaná v luterském duchu. Věž vznikla později, v letech 1605 až 1607.
Dnešní podobu získal kostel při přestavbě v roce 1771, kterou vedl pražský stavitel Philipp Heger. Přibyl půlkruhový presbytář a věž před západním průčelím. Pozdně barokní vzhled tak překryl starší stavební etapy, jejichž historie sahá až do 16. století.
Česká placka nad hlavami návštěvníků
Název česká placka v tomto případě označuje konkrétní podobu stropu. Dřevěné bednění nese rákosovou vrstvu, která tvoří podklad pro freskovou malbu. Výsledkem je výmalba rozprostřená po ploše stropu, pod níž se při návštěvě ocitnete.
Právě spojení materiálů a malby odlišuje interiér kostela od mnoha dalších chrámů v regionu. Strop je současně dekorativním prvkem i ukázkou stavebního řešení, které umožnilo vytvořit plochu pro fresky.
Desetiletí chátrání a obnova
Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva zanikla místní farnost a kostel přestal sloužit svému původnímu účelu. Jeho stav se zhoršoval, mimo jiné kvůli propadající se střeše. Na konci šedesátých let byl úředně uzavřen.
Záchranu podpořili místní věřící, sbírky a dary. Po opravách se kostel v roce 1990 znovu otevřel a byl vysvěcen. Slavnost se konala při 300. výročí první historické písemné zmínky o chrámu. Dnes je kostel svaté Anny filiálním kostelem římskokatolické farnosti Ostrov.
Návštěva kostela
Kostel nabízí pohled do několika vrstev místních dějin: od luterské minulosti přes barokní přestavbu až po obnovu památky, která po válce chátrala. Stálá otevírací doba ani běžný režim prohlídek nejsou spolehlivě uvedeny. Možnosti vstupu do interiéru proto lze zjistit u Infocentra Boží Dar.