Z hradní kaple se stal farní kostel
Kostel svatého Gotharda najdete v severozápadní části Bouzova, jen kousek od hradu. Stavba působí nenápadně a poklidně, její dějiny jsou však úzce spojené s bouzovským panstvím i vývojem zdejší farnosti.
Původně sloužila jako hradní kaple. O jejím vzniku se ale nedochovaly jednoznačné údaje. Jedna tradice jej klade do doby založení hradu, nejpozději na začátek 14. století, zatímco jiné prameny hovoří o goticko-renesanční kapli vzniklé přibližně kolem roku 1540.
Jistě doložená je až přestavba z let 1727 a 1728. Po obnovení farní správy v Bouzově tehdy kaple dostala podobu farního kostela. Při stavebních úpravách se odkryly krypty s kosterními ostatky. Nachází se zde také hrobka tří pánů z rodu Bergů, kteří byli podle farního historického přehledu pohřbeni v letech 1600, 1614 a 1615.
Interiér vévodí rokokový oltář
Jednolodní kostel doplňuje boční kaple a nízká věž v zadní části. Hlavní vstup vede pod věží, další dveře jsou umístěny z boku. Uvnitř je také kůr s varhanami. Celý areál obklopuje malý hřbitov a ohradní zeď s mohutnými opěrnými pilíři.
Nejvýraznější částí vybavení je hlavní oltář. Rokoková konstrukce je volně stojící a kombinuje zděné i dřevěné prvky. Uprostřed visí obraz svatého Gotharda od neznámého autora. Světec na něm klečí před Ježíšem, zatímco ve spodní části se objevuje bouzovský hrad a dvojice kostelů.
Po stranách svatostánku z roku 1846 stojí sochy svatého Karla Boromejského a svatého Ambrože. Oltář byl v roce 1893 dekorativně upraven Janem Talancem z Mohelnice. Zasvěcení připomíná svatého Gotharda, benediktinského opata, který je v lidové tradici uváděn také jako patron zedníků.
Reliéf z jednoho kusu kamene
Hned u vchodu, v předsíni, se nachází kamenný reliéf Korunování blahoslavené Panny Marie. Ve spodní části jsou kolem prázdného hrobu vyobrazeni apoštolové. Dílo vzniklo z jediného kusu kamene, což je působivé nejen výtvarně, ale i z hlediska řemeslného provedení.
Přesný věk reliéfu ani jeho původ nejsou jisté. Farní text jej považuje za nejméně 400 let starý, opatrnější datování jej řadí do 16. až 17. století. O tom, odkud se do kostela dostal, se navíc vedou dohady.
K dalším pozoruhodným prvkům patří pískovcová křtitelnice. Její víko má podobu skaliska, z něhož vytéká voda. Na vrcholu je znázorněn Ježíš, kterého křtí svatý Jan, a nad oběma postavami se vznáší holubice.
Výbava kostela a dnešní využití
Lavice a dubové zpovědnice byly pořízeny nebo upraveny v roce 1782. Ze stejné doby pochází také ohradní zeď s výklenky pro obrazy křížové cesty. Bílo-modré mramorové dlaždice v interiéru byly položeny v roce 1885 a u hlavního vchodu stojí misijní kříž z roku 1854.
Kostel zůstává centrem bouzovské farnosti, kterou spravuje Německý řád. Konají se zde bohoslužby i řádové slavnosti a díky dobré akustice také koncerty. Interiér nemusí být při běžné návštěvě hradu volně přístupný, proto je možnost prohlídky potřeba ověřit u bouzovské farnosti. Zvenčí lze prohlédnout celý areál s kostelem, hřbitovem, opěrnými pilíři, ohradní zdí a misijním křížem.