Od Masarykova náměstí je to na boskovický židovský hřbitov přibližně 800 metrů. Cesta vede na konec Potoční ulice a potom do příkrého, členitého svahu na severozápadním úpatí hradního vrchu. Areál o rozloze 14 528 metrů čtverečních je plný starých náhrobků a jeho terén připomíná, že nejde o upravený park, ale o pietní historické místo.
Staletí boskovické historie
Židovské osídlení Boskovic je doloženo už od roku 1343. Hřbitov vznikl nejpozději v 16. století, současnou podobu však získával postupně. Nejstarší dosud zjištěný náhrobek pochází z roku 1670. Dnes se na ploše nachází zhruba 2 500 kamenů s hebrejskými nápisy, které připomínají místní rodiny, učence i další členy obce.
Náhrobky, hebrejsky macevy, pocházejí z různých období a liší se výtvarným zpracováním. Mezi cenné příklady moravského židovského náhrobního umění patří barokní kameny mikulovského typu s rustikalizovanými ornamenty. Nápisy a symboly mohou prozradit také náboženské, rodinné nebo profesní souvislosti lidí, kteří jsou zde pohřbeni.
Hroby rabínů a učenců
Významnou část areálu tvoří rabínský okrsek. Odpočívá tu například rabín Samuel ha-Levi Kolin (1724–1806), přední talmudista a představitel zdejší ješivy, tedy náboženské školy. Proslavil se dílem Machacít ha-Šekel. Jeho původní náhrobek poškodil čas a eroze, a tak ho v roce 2000 nahradil nový kámen s údaji o rabínovi. Jeho osazení podpořili donátoři z USA.
Na hřbitově je pohřben také moravský zemský rabín Abraham Placzek (1799–1884) a spisovatel Adolf Schlesinger. Rabínský okrsek tak vedle stovek dalších náhrobků připomíná osobnosti, které formovaly život boskovické židovské obce.
Pozůstatky obřadní síně
Uprostřed hřbitova stojí zbytky obřadní síně z roku 1763. Dochovaly se části obvodových zdí, kamenné schodiště a dvě kamenné desky s hebrejskými liturgickými texty. Na spodní desce je modlitba Kadiš za zemřelé, horní byla určena návštěvníkovi, který na hřbitově nebyl třicet dnů. U síně bývala také pokladnička na milodary.
Procházka židovskou čtvrtí
Hřbitov je součástí rozsáhle zachované boskovické židovské čtvrti. V ní se dochovala také synagoga, rabinát, mikve, škola a lázně, takže návštěva hřbitova může být jednou částí delší procházky po stopách místní historie.
Do areálu se vstupuje dvěma kovanými branami, které byly vyrobeny a osazeny v roce 1982. Brána blíž k městu měla sloužit pohřebním vozům, druhá smutečním průvodům a návštěvníkům. Povrch je nerovný a cesta stoupá svahem. Způsob zpřístupnění, případné prohlídky i návštěvní režim lze ověřit u Muzea regionu Boskovicka.