Při procházce Boskovicemi se mezi historickými kostely vyplatí všimnout si také stavby na rohu Hybešovy a Lidické ulice. Evangelický kostel z let 1940 až 1941 zaujme jednoduchou geometrií a vysokou hranolovou věží. Jeho konstruktivistické pojetí s funkcionalistickými rysy vytváří výrazný kontrast ke kostelu Všech svatých i ke kostelu svatého Jakuba v centru.
Od schůzek v gymnáziu k vlastnímu kostelu
Boskovická evangelická komunita usilovala o vlastní modlitebnu dlouho předtím, než se začalo stavět. Kazatelská stanice zahájila činnost v roce 1924 a její členové se tehdy scházeli v místnosti v suterénu místního gymnázia. Pozemek pro kostel získali od města v roce 1935; původní plán počítal se zahájením stavby o tři roky později.
Po událostech spojených s Mnichovskou dohodou se práce odložily. Stavět se začalo až během druhé světové války. Podle návrhu boskovického architekta a stavitele Karla Fabiánka kostel vyrostl v letech 1940 a 1941 a slavnostní otevření se konalo 29. června 1941.
Věž, úzká okna a strohé průčelí
Půdorys kostela připomíná písmeno T. K hlavní lodi s nízkou sedlovou střechou přiléhá odsazené kněžiště a nad celkem se zvedá hranolová věž. Její svislý dojem podtrhuje úzké okno, na vrcholu pak stojí evangelický symbol Bible a kalicha.
Na hlavním průčelí jsou troje vstupní dveře. Nad nimi vystupuje zastřešení podepřené dvěma pilíři. Boční stěny i věž člení úzká svislá okna, zatímco loď prosvětluje šest horizontálně dělených oken. Stavba se obejde bez bohaté výzdoby a její výraz stojí především na proporcích, rytmu oken a práci se světlem.
Interiér, který zůstává věrný původnímu účelu
Jednolodní prostor má plochý strop a jeho uspořádání klade důraz na kázání a výklad Bible. V závěru stojí kazatelský pult a jednoduchý stůl Páně, varhanní kruchta spočívá na dvou sloupech. Mezi dochované původní či historicky cenné součásti patří dveře s kováním, podlahy a dlažby, lavice, krov, řešení stropu, kazatelna i stůl Páně.
Původní strop zdobil geometrický vzor připomínající včelí plástev a v apsidě byl motiv kalicha před otevřenou knihou. Při úpravách v letech 2012 až 2013 jej vystřídal velký bílý kříž podle návrhu architektky Barbory Veselé. Tehdy bylo pod lavice instalováno také ústřední vytápění, díky němuž se kostel snáze využívá po celý rok.
Místo bohoslužeb i koncertů
Kostel je stále domovem místního sboru Českobratrské církve evangelické. Samostatný farní sbor v Boskovicích působí od roku 1952. Vedle bohoslužeb se v budově pořádají koncerty, adventní programy a komunitní setkání. Díky dobré akustice se využívá také jako kulturní prostor: série adventních koncertů se zde koná od roku 2015 a o rok později přibyl koncertní klavír pořízený z veřejné sbírky a výtěžku koncertů.
Od poloviny 90. let je stavba památkově chráněná; evidenční údaje uvádějí rok 1996, případně 1997. Moderní evangelické kostely z této doby jsou v českém prostředí chráněny jen vzácně. Boskovický objekt bývá označován za jedinou funkcionalistickou stavbu ve městě a jeho nejmladší kulturní památku, odborné popisy však mluví přesněji o konstruktivistické stavbě s funkcionalistickými rysy.
Krátká trasa mezi třemi kostely
Vnější podobu evangelického kostela lze prohlédnout při běžné procházce. Interiér nemá pravidelnou turistickou otevírací dobu; dostat se dovnitř lze při bohoslužbě, koncertu, komentované prohlídce nebo po předchozí domluvě s místním sborem. Jde o fungující duchovní prostor.
Od kostela Všech svatých v Hybešově ulici dělí evangelický kostel přibližně 200 metrů, ke kostelu svatého Jakuba je to asi 600 metrů. Krátká vycházka tak propojí historické sakrální stavby s moderním kostelem, který vznikl za válečných let.