Výlet po Boskovicích může začít na Masarykově náměstí a pokračovat kolem kostela svatého Jakuba do židovské čtvrti. Odtud se dá zamířit k židovskému hřbitovu, projít zámeckým areálem a zakončit den výstupem ke zřícenině hradu. Na poměrně malém prostoru se tak potkávají stopy středověku, šlechtického sídla i každodenního života někdejší židovské komunity.
Uličky a památky židovské čtvrti
Boskovická židovská čtvrť patří k nejzachovalejším v Česku. Její význam tvoří nejen jednotlivé památky, ale také celek úzkých, křivolakých ulic a domů, které připomínají někdejší bydlení, obchod i služby. Dochovala se tu synagoga maior, židovský obecní dům i rituální lázeň – mikve.
Synagoga byla postavena roku 1639. Klenby a stěny jejího interiéru pokrývají malby s hebrejskými liturgickými texty, jejichž vznik je spojován s polskými židovskými uprchlíky ve druhé polovině 17. a 18. století. Vedle prohlídek se tu konají výstavy, koncerty a divadelní představení.
Obecní dům vznikl roku 1826 po požáru starší budovy. V průběhu času sloužil jako sídlo židovské obce, škola, studovna, byt rabína, špitál i pekárna macesů. Nedaleko leží židovský hřbitov o rozloze 14 528 metrů čtverečních. Je na něm přibližně 2500 náhrobků; nejstarší dochovaný pochází z roku 1670. Mezi významné hroby patří místo posledního odpočinku rabína Samuela Ha-Leviho Kolina, autora komentářového díla Machacit ha-šekel.
Zámecké nádvoří a park
Pod hradem stojí empírový zámek, který vznikl přestavbou někdejšího dominikánského kláštera. Klášter byl zrušen za vlády Josefa II. roku 1784 a později v něm fungovala mimo jiné manufaktura na výrobu barev. Při přeměně na šlechtické sídlo v letech 1819 až 1826 byl klášterní kostel z velké části rozebrán, čtyřkřídlá dispozice s uzavřeným nádvořím však zůstala.
V interiéru zaujmou klášterní arkády, reprezentační místnosti a monumentální trojramenné schodiště. Autor projektu není jednoznačně určen: dřívější připsání Petru de Nobilimu vystřídal názor, že stavbu pravděpodobně navrhl Josef Esche. Zámek obklopuje anglický park s cennými dřevinami a klasicistním skleníkem. Neogotická jízdárna v parku připomíná stavební ambice rodu Mensdorff-Pouilly, který areál vlastní.
Od kostelů v centru k hradní zřícenině
Kostel svatého Jakuba Staršího vznikl v letech 1493 až 1527 na místě staršího kostela. Jde o trojlodní síňovou stavbu, jejíž věž byla postavena v letech 1600 až 1602. Pozdější úpravy přinesly také gotizující a novogotické prvky. Na severovýchodním okraji města stojí kostel Všech svatých, původně určený jako hřbitovní. Areál obepíná zeď s branami a márnicemi; střílny dokládají i jeho obrannou funkci.
V centru nepřehlédnete renesanční věž radnice. Spolu s hradem a kostelem svatého Jakuba patří k výrazným bodům historického jádra, které je od roku 1990 městskou památkovou zónou.
Boskovice se v písemných pramenech objevují nejpozději roku 1222. Archeologické nálezy ukazují, že kamenný hrad vznikl patrně ve druhé polovině 13. století. První písemná zpráva o něm pochází z roku 1313, kdy jej dobylo vojsko krále Jana. Po dalším zničení v roce 1389 hrad výrazně přestavěli páni z Kunštátu; později získal také pozdně gotické a renesanční prvky.
Dnešní zřícenina si uchovala gotické portály, části kleneb, renesanční detaily i zdobené cimbuří. Kolem roku 1733 byly strženy střechy a stavba začala chátrat. Technickou zajímavostí je hluboká cisterna se šlapacím kolem, pocházející přibližně z roku 1671. Voda se do ní přiváděla z další cisterny před hradem.
Procházka městem
Pěší okruh lze vést od Masarykova náměstí přes kostel svatého Jakuba a židovskou čtvrť k hřbitovu, odtud zámeckým areálem a nakonec do kopce na hrad. Prohlídky synagogy, obecního domu i mikve a návštěvní doba hradu a zámku se řídí sezonou. Informace poskytuje turistické informační centrum na Masarykově náměstí.
Boskovice získaly titul Historické město roku za rok 2021 a ocenění převzaly v roce 2022. Historické prostředí tu slouží také výstavám, koncertům, festivalům, nočním prohlídkám a vzdělávacím programům.