Ke kostelu Panny Marie Bolestné v Homoli vede 153 kamenných stupňů. Výstup po 112 metrů dlouhém pískovcovém schodišti není jen cestou na návrší: jeho 16 podest symbolicky připomíná modlitby Otče náš, zatímco jednotlivé schody odpovídají modlitbám Zdrávas Maria. Schodiště tak proměňuje příchod ke kostelu v součást poutní tradice.
Kostel, kaple a výhledy do kraje
Poutní místo vzniklo z podnětu Terezie Eleonory z Ugarte, která vlastnila borovnické panství. Kostel postavili v letech 1692 až 1696 a ještě v roce dokončení ho vysvětili. Jeho raně barokní stavba je poměrně střídmá, vyniká však svou polohou na okraji návrší. Zvláštností je průčelí obrácené k severu.
Kostel obklopuje hřbitov. Součástí areálu jsou také dvě kaple, ohradní zeď se dvěma branami, někdejší kostnice a schodiště. Kaple před kostelem dokončili roku 1703 a zasvětili je Nanebevzetí Panny Marie a svatému Janu Nepomuckému. Kostnice, označovaná také jako márnice, přibyla v roce 1778.
Z návrší se otevírá pohled do podorlické krajiny. Při dobré viditelnosti lze spatřit Vrchy, Zvičinu i Krkonoše včetně Černé hory.
Podesty a sochařská výzdoba
Schodiště nejspíš patřilo už k původnímu plánu poutního místa, jeho sochařská podoba je ale pozdější. Roku 1767 ji vytvořili litomyšlští sochaři a kameníci Bartoloměj a Václav Hendrychové. K výzdobě patřily sochy světců, andílci i rokokové vázy.
U spodní části schodiště stávala sousoší svatého Antonína Paduánského a svatého Vincence de Paul. Výše byly umístěny sochy svatých Felixe z Valois, Jana z Mathy, Vojtěcha a Linharta. U horní brány se nacházely také postavy svaté Máří Magdaleny a svatého Jana Evangelisty.
Poutníci mohli podle dobových a odborných výkladů vystupovat po schodech i po kolenou. Modlitba růžence a stoupání k chrámu se tak spojovaly do jednoho duchovního úkonu.
Poškození a obnovy
Kostel poškodil v roce 1864 požár, který následoval po úderu blesku. Při opravě dostal dnešní střechu kostel i věž. V roce 1876 se pak zřítila část schodiště.
Další práce se uskutečnily v letech 1909 až 1910 a znovu v období 1939 až 1940, druhá obnova však zůstala nedokončená. Po roce 1990 opravy pokračovaly postupně. Restaurátoři se věnovali mimo jiné nejvyšší části schodiště a opravami prošly i kaple a márnice. Mezi prvky s vysokou mírou původnosti patří dlažba, okenní výplně a konstrukce schodiště.
Sochařská výzdoba se zachovala jen zčásti. Sochy a vázy v minulosti poškozovali vandalové a některé se staly terčem krádeží. V roce 2019 se objevily zprávy o dalším zmizení barokních soch; stav výzdoby se může měnit v souvislosti s restaurováním a zabezpečením areálu.
Národní kulturní památka
Od 1. července 2018 je poutní areál Homole národní kulturní památkou. V Královéhradeckém kraji se tehdy stal památkou tohoto typu číslo 23. Vlastnictví jednotlivých částí je rozdělené: kostel patří církvi, zatímco hřbitov a kamenné schodiště převedl stát v roce 2011 bezúplatně na obce Borovnice a Lhoty u Potštejna.
Návštěva se odehrává především venku: při výstupu lze vnímat podesty, dochované sochy, brány i zasazení areálu do krajiny. Kameny mohou být za mokra nebo v zimě kluzké a 153 stupňů představuje poměrně náročné stoupání.
Interiér kostela nemusí být běžně přístupný. Bohoslužby se konají v neděli ve 14.30 každý druhý a čtvrtý týden v měsíci, od Velikonoc do 25. prosince. Jejich aktuální konání lze ověřit u Římskokatolické farnosti Kostelec nad Orlicí.