Fotopoint Okno do Šumavy stojí u Hájenky na Knížecích Pláních, přibližně ve výšce 1 000 metrů. Dřevěný rám obrácený do otevřené krajiny najdete nedaleko křižovatky cest na Borovou Ladu, Strážný a Bučinu. Součástí jednoduchého motivu je také květinový truhlík, který se během roku mění spolu s okolní přírodou.
Výhled, který se mění s počasím
Rám nemá složitou konstrukci ani nepředstavuje technicky náročnou atrakci. Jeho smyslem je zasadit šumavské louky do jasně vymezeného obrazu. V okolí jsou aleje, kamenné terasy a široký prostor horské pláně, takže se místo dobře uplatní v každém ročním období.
V létě působí Knížecí Pláně klidně a otevřeně, na podzim může krajinu překrýt mlha a v zimě se celý výjev promění pod sněhem. U Hájenky se setkáte také s označením Šumava uzdravuje. Vystihuje zdejší ticho, otevřenost a odstup od běžného ruchu. Fotopoint proto dává větší smysl jako zastávka během delšího výletu než jako samostatný cíl krátké jízdy autem.
Na místě bývala horská obec Fürstenhut
Knížecí Pláně dnes tvoří především louky, lesy a několik připomínek minulosti. Dříve zde však stála obec Fürstenhut. Nejprve se lokalita označovala jako Schöne Ebene, tedy Pěkná vyhlídka. Od roku 1795 tu z podnětu knížete Schwarzenberga postupně vznikala dřevařská osada.
Během 19. století se rozrostla o školu, kostel, hostince, myslivnu, hájovnu, mlýn, pilu a stanoviště hraniční stráže. Název Knížecí Pláně se v češtině objevil v roce 1877. Nejvýraznější stavbou býval kostel svatého Jana Křtitele. Kamenný kostel vznikl v letech 1861 až 1864 na místě starší dřevěné stavby.
Po druhé světové válce byli německy mluvící obyvatelé odsunuti. Následné zřízení zakázaného hraničního pásma znamenalo pro osadu další zásadní změnu. Fürstenhut postupně zanikla a kostel byl v roce 1956 odstřelen.
Hájenka, hřbitov a pozůstatky kostela
Z původní zástavby zůstala především Hájenka. Na místě bývalé lesní hájovny dnes slouží jako důležitý orientační bod. V okolí jsou také pietně upravené pozůstatky obce, dochované části kostela a obnovený hřbitov.
Tyto stopy připomínají, že Knížecí Pláně nebyly vždy jen výletním místem uprostřed luk. Za dnešním fotopointem se skrývá příběh živé horské obce, vysídlení i proměny celého pohraničí. Aktuální provoz Hájenky, případné občerstvení nebo ubytování se mohou měnit, proto je třeba s těmito možnostmi počítat podle současné situace.
Z Borové Lady pěšky na Knížecí Pláně
Jedna z běžných přístupových tras začíná v Borové Ladě. Správa Národního parku Šumava uvádí cestu na Knížecí Pláně jako přibližně 14 kilometrů dlouhý výlet s převýšením 237 metrů. Orientační doba činí tři hodiny a 45 minut, přičemž konkrétní délka se může lišit podle zvolené varianty. K místu vedou také cyklistické trasy.
Knížecí Pláně jsou křižovatkou dalších cest. Po prohlídce Hájenky, fotopointu, hřbitova a zbytků kostela lze pokračovat například směrem na Bučinu nebo ke Strážnému. Otevřená horská pláň je vystavená větru, mlze a rychlým změnám počasí. V zimě mohou postup ztížit sníh a led. Při návštěvě je nutné respektovat klid místa, pietní charakter hřbitova i pravidla Národního parku Šumava.