V areálu kostela a hřbitova v Borotíně se potkává středověké jádro s podobou, kterou stavbě vtiskla obnova po požáru. Nejstarší dochované části tvoří klenuté kněžiště, tedy prostor s hlavním oltářem, a sakristie. Požár vypukl 12. února 1863 a většina původního chrámu při něm zanikla.
Kostel ze 14. století
Kostel vznikl podle datace městyse v první třetině 14. století, přibližně ve stejné době jako nedaleký hrad. Přesný rok založení není znám. Původně byl zasvěcen svaté Máří Magdaléně, dnes nese jméno Nanebevstoupení Páně.
Po požáru dostala stavba odlišnou podobu. Loď kostela byla při obnově snížena a barokní báň na věži nahradil štíhlý jehlan. Práce na interiéru pokračovaly ještě v dalších desetiletích. Dochované gotické kněžiště a přestavěná loď tak připomínají různé etapy vývoje chrámu.
Hrob Jana Malovce
S kostelem je spojen šlechtic Jan Malovec z Pacova, který zemřel na Borotíně 10. ledna 1488. Pohřben byl uvnitř chrámu před hlavním oltářem. Jeho hrob označoval kamenný náhrobek s erbem Malovců; podle odborné studie se na místě nacházel ještě v roce 1905. Další osud náhrobku není podrobně doložen.
Pohřeb před hlavním oltářem dokládá, že chrám sloužil nejen k bohoslužbám, ale byl také místem spojeným s místní šlechtou. Příběh Malovců tu patří k širším dějinám Borotína, jeho hradu i okolního kraje.
Fara a hřbitovní areál
Vedle kostela stojí fara postavená roku 1724 na náklad knížete Filipa z Lobkovic, který tehdy vlastnil panství. Před kostelem je kamenný kříž z roku 1853. Pomník vojáků padlých v první světové válce, který původně stával na tomto místě, byl později přemístěn na borotínský rynek.
Kostel je součástí areálu s místním hřbitovem a jeho správa je spojena s římskokatolickou farností. Návštěvní doba ani pravidelné prohlídky nejsou uvedeny; možnost vstupu do interiéru lze zjistit u farnosti.