Od středu Borotína vede ke zřícenině přibližně půlhodinová cesta. Hrad, označovaný také jako Starý zámek, leží na ostrožně nad Starozámeckým rybníkem a rybníkem Babincem. Pohled na zbytky zdiva nad vodou patří k hlavním důvodům, proč se sem vydat na procházku i s fotoaparátem.
Co z hradu zůstalo
V areálu lze spatřit torzo kruhové věže, části gotického paláce a jižního paláce i zbytek vysunuté hranolové věže. V terénu jsou patrné také pozůstatky příkopu a stopy někdejšího mostu. Zřícenina nemá pokladnu ani pravidelné prohlídky a její dnešní podoba si uchovává syrový charakter.
Hrad vznikal ve 14. století. První písemná zmínka o Borotínu pochází z roku 1356, kdy je uváděn Vítek z Borotína z větve pánů z Landštejna. Za možného zakladatele bývá považován právě on, prameny to však nepotvrzují s jistotou. Původní hrad bergfritového typu tvořil palác, kruhová věž vystupující z obvodu a parkánová hradba. Později přibyla další věž, nová první brána a druhá palácová budova.
Husitské dějiny i zánik sídla
Borotín je spojen s pány z Landštejna a událostmi 15. století. Heřman z Landštejna a Borotína byl roku 1423 na Svatohavelském sněmu zvolen mezi zástupce kališníků v tehdejší zemské vládě. Významnou postavou se stal také Mikuláš z Landštejna a Borotína, jeden z hejtmanů táborské strany.
Poté, co Mikuláš přešel k umírněné koalici, oblehlo hrad 21. května 1434 táborské vojsko. Borotín prvním útokům odolal a obléhání neskončilo jeho dobytím. Hrad tak připomíná dobu, kdy se politické a vojenské střety odehrávaly i v krajině mezi Táborem a Jistebnicí.
Po prodeji Janu Malovcovi z Pacova se hrad na čas vytrácí z písemných pramenů. Roku 1613 ho Pavel Malovec prodal Kryštofu Vojkovskému z Milhostic. Vojkovští se zapojili do stavovského povstání a po jeho porážce na Bílé hoře přišli o majetek. Dne 16. března 1623 byl hrad spolu s dvorem, pivovarem, městečkem Borotínem a dalšími vesnicemi prodán Polyxeně Lobkovské z Pernštejna.
Už tehdejší popis z roku 1623 označuje hrad za pustý a bez krovu; hospodářský dvůr byl vypálen. V následujících staletích lidé rozebírali zdivo na stavební materiál pro domy a hospodářské budovy v okolí. V letech 1980 až 1982 byly pozůstatky hradu konzervovány.
Mácha, film a pověst o bílé paní
S Borotínem se pojí návštěva Karla Hynka Máchy, kterou připomíná pamětní deska na hradě. Zda tu básník pobýval opakovaně nebo zda zde vznikaly konkrétní literární motivy, doloženo není. Zřícenina se objevila také ve filmu: roku 1976 posloužila jako jedna z kulis pohádky Honza málem králem.
Místní pověst vypráví o bílé paní, která se má na hradě nebo nad ním zjevovat. Příběh o zavražděné dívce a nešťastné lásce patří k legendám, nikoli k doloženým historickým událostem.
Samostatnou památkou je Starý zámek
Proti zřícenině stojí hospodářský dvůr Starý zámek. Navzdory společnému místnímu označení jde o jiný areál a samostatnou památku. První písemná zmínka o dvoře pochází z roku 1557. Podle obecních podkladů vznikl v prostoru původního neopevněného předhradí. Kulturní památkou je od roku 2003, mimo jiné díky dochované urbanistické dispozici s čelní vjezdovou branou.
Obnova dvora probíhá postupně od roku 2010. V někdejším ovčíně je muzejní expozice a podkroví slouží jako multifunkční výstavní prostor. Přístupnost areálu i možnost občerstvení se řídí jeho programem.
Pěšky, autobusem i vlakem
Ke zřícenině jezdí autobus do zastávky Borotín–Starý zámek. Železniční zastávka Sudoměřice u Tábora je vzdálena přibližně dva kilometry. K hradu lze dojít také po značených trasách z Tábora, Jistebnice, Střezimíře nebo Balkovy Lhoty.
Zřícenina je celoročně volně přístupná a vstupné se neplatí. Počítejte s nerovným terénem a nechráněnými okraji zdiva; respektujte případné soukromé pozemky. Výrazná silueta hradu se na hladině rybníka odráží zejména za ranního světla, na podzim a v zimě.