Od borotínského rynku k rybníku Fanda a zase zpět: naučná stezka J. E. Kypty nabízí krátký okruh, na kterém se střídají historické budovy, vodní krajina i výhled na hradní zříceninu. Trasa měří podle obecních materiálů 3,5 kilometru a má devět zastavení. Přibližuje nejen zdejšího hudebníka, ale také dějiny městyse a přírodu v okolí.
Devět zastavení mezi městysem a rybníky
Okruh začíná na rynku a pokračuje kolem kostela Nanebevstoupení Páně, školy a řadových domů. Další zastavení leží na místě zvaném Na Křížovci, u vyhlídky na hrad a na rozcestí Pod Šáchovny. Poté cesta míří k rybníku Fanda a vrací se k borotínskému rybníku. Informační panely vznikly v roce 2014 jako součást systému Greenways Čertovo břemeno.
Vedle Kyptova života se stezka věnuje historii Borotína, zdejšímu školství, místním názvům i přírodním a vodním poměrům. Další panel představuje také borotínskou radnici. Krátká procházka tak nabízí víc než jen cestu k vyhlídce.
Hudebník, který začínal u varhan v Borotíně
Jan Evangelista Kypta se narodil v domě čp. 3, kde jeho původ připomíná pamětní deska s bustou. V jeho datu narození se prameny neshodují: vlastní deník uvádí 30. listopad 1813, matrika a oficiální materiály 1. prosinec. Pocházel z rodiny tkalce a hudebníka Jana Křtitele Kypty.
Hudební základy získal od borotínského učitele Šebestiána Glückseliga. Podle informací na stezce hrál už jako desetiletý při bohoslužbách na varhany. Později studoval pražskou varhanickou školu a v roce 1834 nastoupil jako varhaník v Jindřichově Hradci, kde získal také učitelské místo. Jeho Pastorální mše mu v roce 1837 v soutěži pražské školy vynesla třetí cenu.
Výraznou část své dráhy spojil s Telčí. Zhruba dvacet let učil na tamní dívčí škole, vedl kůr a založil chrámový orchestr i sbor. Krátce zde působila také hudební škola, kterou založil. Kypta složil více než sto děl: vedle chrámové hudby také polky, valčíky a pochody. Zajímal se rovněž o pedagogiku, jazykovědu a regionální dějiny. Jeho příběh na stezce přibližují panely inspirované deníkem, který později vyšel knižně.
Kostel, škola a místní názvy
Kostel Nanebevstoupení Páně, původně zasvěcený svaté Máří Magdaléně, pravděpodobně vznikl v první třetině 14. století, tedy ve stejné době jako hrad. Po požáru v roce 1863 byl výrazně přestavěn. Z původní gotické stavby zůstaly především klenutý presbytář a sakristie. Před kostelem stojí kříž z roku 1853 a sousední fara pochází z roku 1724.
Školství má v Borotíně dlouhou historii: první doložený učitel je uváděn už v roce 1611. Původní škola stávala před kostelem, později se vyučovalo v radnici. Nová školní budova na okraji městyse byla otevřena roku 1897. Název Křížovec připomíná dřevěný kříž u někdejší cesty ke mlýnu. V okolí kopce Na Vápence se zase těžil vápenec a pálilo vápno.
Hradní zřícenina a vodní krajina
Výhled na jižní část hradu Borotín se otevírá přes Starozámecký rybník. V jednom pohledu se tu setkává zřícenina, barokní hospodářský dvůr a mlýn pod hrází. K mlýnu patří pila a od roku 1925 také malá vodní elektrárna se spirální Francisovou turbínou.
Hrad byl postaven ve 14. století a poprvé se o něm písemně ví z roku 1356. Roku 1623 už byl pustý. Dochovaly se části paláce a brány, válcové věže i příkop. Zřícenina je v soukromém vlastnictví, přístupná je však volně. Při pohybu v areálu je třeba dbát na opatrnost a respektovat případná upozornění i stav historického zdiva. S místem se pojí také návštěva Karla Hynka Máchy a natáčení pohádky Honza málem králem.
Naproti hradu leží barokní hospodářský dvůr Starý zámek, vybudovaný v prostoru někdejšího předhradí. Jeho cenným prvkem je symetrická trojkřídlá dispozice s čelní branou. Areál se postupně obnovuje.
V další části trasy se historické památky střídají s loukami, pastvinami, remízky, lesy a rybníky. Borotínský potok pramení u Libenic, vtéká do Starozámeckého rybníka a odtud pokračuje směrem k Táboru a do povodí Lužnice. Okolí náleží k Přírodnímu parku Jistebnická vrchovina. V místní mozaice prostředí žijí například ledňáček říční a rosnička zelená, roste tu také kruštík širolistý.
Stezka je nenáročná, ale po dešti nebo v zimě se hodí pevnější obuv. Přesné informace o povrchu, bezbariérovosti ani parkování u startu nejsou popsány. Krátký okruh lze využít jako začátek delších tras směrem na Dehetník, Kostelec nebo Kamennou Lhotu.