Na Krašov se můžete vydat pěšky nad údolím Berounky, nebo k němu připlout po řece. Hradní zřícenina stojí na skalnatém výběžku u místa, kde se do Berounky vlévá Brodeslavský potok. Strmé svahy chránily někdejší sídlo a dnes z nich jsou působivé výhledy do krajiny přírodního parku Hřešihlavská. V okolí se rozkládá také přírodní rezervace Krašov.
Dvě pěší cesty na hrad
Nejkratší popsaná trasa vede od statku Rohy po žluté turistické značce a měří přibližně dva kilometry. U statku je podle provozovatele možné zaparkovat. Další možností je vyrazit od parkoviště pod Krašovem u Bohů po modré značce; od rozcestníku Krašov pak cesta pokračuje vzhůru po žluté.
Samotný areál je rozlehlejší, než se může zdát při pohledu na první dochované zdi. Návštěvníci tu uvidí oblouk původní brány s opěrnými pilíři, část další brány vedoucí na nádvoří i obvodové zdivo paláce. V přízemí válcové věže se dochoval středový sloup, kolem kterého vedlo točité schodiště. Na jižní stěně paláce zůstaly části renesančních omítek se stopami psaníčkových sgrafit.
V předhradí a jeho okolí lze v terénu rozpoznat stopy dalších staveb, sklepů a hospodářského zázemí. Obrannou minulost připomíná mohutný příkop s valem. Krašov je kulturní památkou i významnou archeologickou lokalitou, takže pozornost si zaslouží také terénní nerovnosti, které mohou ukrývat pozůstatky staveb. Okolí je členité; opatrnost je namístě u zdí, příkopů i prudkých svahů.
Hrad i hospodářské zázemí
Krašov patří mezi nejstarší šlechtické hrady v Čechách. Jeho vznik se klade do druhé čtvrtiny 13. století a prameny uvádějí přibližně rok 1232 nebo 1240; první písemná zmínka se pojí s rokem 1232. Podle tradice hrad založil Jetřich z rodu Hroznatovců. Po několik generací jej vlastnili páni z Krašova, později se vystřídali například Kolovratové, páni z Landštejna a Hrobčičtí z Hrobčic.
V 16. století se původně obranné sídlo proměňovalo v pohodlnější renesanční rezidenci a rozšiřovalo se také předhradí. To sloužilo jako zázemí pro správu panství a vojáky, ale zároveň v něm fungoval mlýn, pivovar, kovárna, lázně, krčma, pila i cihelna.
Roku 1678 získal hrad plaský klášter. Řeholníci ho využívali jako letní sídlo a areál se dočkal barokních úprav. Po zrušení kláštera v roce 1785 Krašov přišel o své využití a začal chátrat. Lidé postupně rozebírali jeho zdivo na stavební materiál; kámen měl podle podkladů obce Bohy posloužit také při stavbě či úpravách dvora Rohy.
O zříceninu pečují dobrovolníci
Ve 20. století se o záchranu hradu začali systematičtěji starat dobrovolníci. Dnes Krašov vlastní a spravuje Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova v Kralovicích, který zajišťuje také údržbu areálu.
Návštěva zpravidla neprobíhá jako pevně vedená prohlídka: po zaplacení vstupného si lidé procházejí hrad vlastním tempem. Orientaci doplňují fotografie a tištěný průvodce, případně průvodce, pokud je přítomen. Otevírací režim se mění podle sezony a možností spolku.