Červená turistická značka z Bohušova vede ke zřícenině Fulštejna, která leží na návrší jižně od obce. Návštěva tu není jen prohlídkou zbytků zdí: hradní areál tvoří také výrazné valy, hluboké příkopy a terénní vlny, které připomínají jeho dlouhý vývoj.
Opevnění z pravěku i středověké sídlo
Nejstarší stopy osídlení mohou sahat do pozdní doby bronzové. O pravěkém hradišti svědčí valy a nálezy keramiky spojované s kulturou popelnicových polí. Když zde ve 13. století vznikal hrad, jeho stavitelé možná využili část staršího opevnění.
Hrad nechal krátce před polovinou 13. století založit olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Roku 1255 jej jako léno získal Herbord I. z Fulštejna a sídlo se stalo hlavním centrem rodu Fulštejnů na moravsko-slezském pomezí. Jméno hradu se objevovalo také v názvu podhradí: dnešní Bohušov se dříve označoval jako Fulštejn nebo Fullstein.
Co z hradu uvidíte v terénu
Rozlehlý areál chránily příkopy a valy, přičemž zvlášť výrazné jsou jejich souběžné linie na východní straně. Severozápadní obranu posiloval strmý svah směrem k Osoblaze. Na místě lze rozeznat také zbytky vstupního koridoru s mostem, části opevnění, zaoblené věžice a pozůstatky renesančního paláce.
Ve východním rohu hradního jádra stojí zbytek rozměrné okrouhlé stavby o průměru zhruba 11,5 metru. Její účel není jasný. Mohla sloužit jako věž, ale připouští se i možnost obytného využití.
Poškození, přestavby a zánik
Na konci 15. století hrad poničilo vojsko Matyáše Korvína během česko-uherských válek. Následovala rozsáhlá obnova, jejíž součástí byl i dvouprostorový renesanční palác ve východní části hradního jádra.
Fulštejn zůstal významným sídlem až do třicetileté války. V jejím průběhu byl opakovaně poškozen a využívala jej švédská vojska. Po jejich odchodu byl patrně záměrně pobořen a přestal sloužit jako obyvatelné panské sídlo. Od 18. století se uvádí už především jako zřícenina. Vedle Fulštejnů hrad vlastnili také Supové z Fulštejna a Sedlničtí z Choltic.
Na výlet z Bohušova
Bohušov je výchozím bodem pro pěší cestu po červené turistické značce i pro cyklovýlet po Osoblažsku. Výpravu lze spojit s jízdou po nedaleké Osoblažské úzkokolejce. Zřícenina je popisována jako volně přístupná, nachází se však v soukromém vlastnictví; podmínky přístupu se mohou měnit a jejich aktuální stav lze zjistit u obce nebo místního informačního střediska.
V areálu počítejte s nerovným povrchem, hlubšími příkopy, prudšími svahy a zbytky zdiva. Za mokra a v zimě mohou být valy i okolí ruin kluzké.