Z Bochova se na Hartenštejn dostanete po červené turistické značce. Cesta měří podle místa, odkud vyrazíte, asi jeden a půl až dva kilometry a její závěr vede prudší kamenitou lesní cestou. Cílem je zřícenina na Zámeckém vrchu, v nadmořské výšce kolem 733 metrů. Z její Karlovarské věže se otevírá výhled na Bochov, Doupovské a Krušné hory i část Plzeňské pánve.
Hrad postavený pro palné zbraně
Hartenštejn vznikl na počátku 70. let 15. století jako náhrada za nedaleký Hungerberg na Hladovém vrchu, který zničila vojska Jiřího z Poděbrad. Nový hrad nechal před rokem 1473 postavit Jindřich II. z Plavna. První písemná zmínka pochází z roku 1473: za Jindřicha III. z Plavna byl tehdy hrad zastaven Bohuslavovi ze Schwanebergu. Označoval se také jako Nový Hartenštejn, podle rodového hradu Plavenských v Sasku.
Jeho uspořádání sloužilo především obraně, nikoli pohodlnému šlechtickému bydlení. Tři strany areálu chránily polookrouhlé bateriové bašty se střílnami pro dělostřelectvo. Na přístupové straně hrad uzavírala polygonální část opevnění s branou a menší baštou. Pod jednotlivými baštami byly z nádvoří přístupné klenuté suterény, u severní bašty se dochovala vyzděná studna nebo cisterna a celý hrad obíhal příkop s valem.
Od zbořeniště k obnově
Roku 1573 se Hartenštejn uváděl jako zpustlý. Adam starší Štensdorf ze Štensdorfu se pokusil o úspornou obnovu, po připojení hradu k panství Andělská Hora v roce 1609 však místo definitivně osiřelo. V 18. století už o něm prameny psaly jako o zbořeništi a jeho kámen se používal na další stavby.
Bochov koupil zříceninu v roce 1927 za 500 korun. Podle městských materiálů z ní tehdy zůstávaly hlavně základy. Ve 30. letech 20. století město zahájilo výraznější úpravy a v areálu vznikl betonový taneční parket. Hrad se krátce využíval pro společenské a divadelní akce, práci ale zastavila finanční krize a poté druhá světová válka. Kulturní památkou je Hartenštejn od roku 1958.
Rozsáhlejší záchrana začala v roce 2006 a trvala přibližně deset let. Město při ní spolupracovalo s odborníky Národního památkového ústavu a součástí obnovy byl také archeologický průzkum. Opravené části zdiva doplnily východní, jižní a západní baterii, vyčištěna byla studna do hloubky přibližně 28 metrů a obnoven hradní příkop.
Co ukázal archeologický průzkum
V roce 2006 archeologové prozkoumali nádvoří prostřednictvím sedmi sond. Našli podkovy i úlomky keramických dlaždic, kachlů a prejzů. Zaujaly také zbytky okrouhlé cihlové pece s kupolí, která pravděpodobně sloužila hlavně k pečení chleba. Průzkum zároveň neodhalil doklady staršího osídlení vrcholu, takže hrad byl zřejmě první lidskou stavbou na tomto kopci.
Vyhlídka v Karlovarské věži
Nejvýraznější obnovou prošla severní, takzvaná Karlovarská věž. Odborníci ji zajistili, zastřešili a zpřístupnili jako rozhlednu. Dřevěná konstrukce je ukotvená uvnitř věže a jištěná ocelovými lany, takže přímo nezatěžuje historické zdivo. Věž měří přibližně 15 metrů a vyhlídka leží asi deset metrů nad terénem.
Po obnově se hrad znovu otevřel veřejnosti v roce 2016. V areálu je také expozice vycházející z archeologických nálezů. Zřícenina bývá přístupná celoročně, zatímco Karlovarská věž se zpravidla otevírá v sezoně od dubna do října. Klíč od ní je možné zapůjčit v bochovském infocentru nebo v restauraci Radniční sklípek. V Bochově najdete také občerstvení a toalety.
Cesta z Bochova a sezonní vlaky
Na hrad se autem nedá pohodlně dojet až k areálu. Pěší výstup po červené značce proto počítá s lesní cestou a pevnější obuví se hodí zejména v prudším kamenitém závěru.
V sezoně 2026 mají do Bochova po zhruba třiceti letech znovu jezdit víkendové sezonní vlaky. Jeden z ranních spojů z Rakovníka ponese jméno Hartenštejn; jízdní řád i provozní dny se mohou lišit.