Hladový vrch leží na severozápadním okraji Bochova a z městské zástavby se na něj dá dojít pěšky. Návštěvníka tu nečeká zachovalá hradní zřícenina: středověký Hungerberg připomínají především podoba návrší, val a příkop. Na svazích je dnes park a na západní straně vyhlídková plošina s pohledem na Bochovsko.
Hrad spojený s rozvojem Bochova
Vrch sopečného původu má přibližně 686 metrů nad mořem. Jeho poloha se hodila pro stavbu sídla, které patrně vzniklo v první polovině 14. století. Bochov tehdy rostl jako hornické městečko, v okolí se těžil cín a nabýval na významu obchod i správa panství.
Hungerberg vybudovali Hrabišicové z Rýzmburka, především páni Slavek a Boreš. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1349. Sloužil k ochraně Bochova a zároveň jako správní centrum rýzmburských lén v okolí. Význam města dokládají i jeho práva: Boreš z Rýzmburka mu v roce 1366 udělil Žlutické městské právo a roku 1375 právo Chebské.
Zánik po dobytí v roce 1469
Rýzmburské državy postupně ztrácely sílu a bochovské panství přešlo roku 1412 na Plavenské z Plavna. Jindřich II. z Plavna se později připojil k Zelenohorské jednotě, která vystoupila proti králi Jiřímu z Poděbrad. V roce 1469 oblehlo Bochov královské vojsko. Město bylo vydrancováno a vypáleno a stejný osud postihl také Hungerberg. Dobytý hrad už nikdo neobnovil.
Po jeho zániku převzal vojenskou i správní úlohu v krajině nedaleký Hartenštejn, nový pozdně gotický hrad na Zámeckém vrchu. V písemných pramenech se poprvé objevuje roku 1473. Zatímco na Hartenštejně jsou dodnes patrné výraznější zbytky zdiva, na Hladovém vrchu se minulost čte hlavně z terénu.
Stopy, které zůstaly v krajině
Zdivo Hungerbergu lidé postupně rozebrali a kameny použili při stavbě bochovských domů. Hrad bývá popisován jako menší sídlo oválného půdorysu, chráněné valem a příkopem. Tato podoba vychází z terénních stop a starších popisů, nikoli z dochované stavby.
Archeologický dozor při úpravách lokality v červnu 2010 odhalil zlomky gotické keramiky ze 14. a 15. století i drobné kusy mazanice. Nálezy potvrzují, že vrch nebyl pouze strategickým bodem, ale skutečně obývaným a opevněným místem. Pozůstatky hradu jsou evidovány jako kulturní památka.
Od kaple k městskému parku
Na vrchu stála od roku 1693 barokní kaple Nejsvětější Trojice. Pravděpodobně byla zbořena po roce 1950. V 60. letech 20. století dostal Hladový vrch parkovou podobu a při revitalizaci v roce 2010 byly obnoveny nebo doplněny cesty, lavičky a informační prvky. Přibyla také vyhlídková plošina s naučnými panely.
Dnes tu zatravněný prostor bývalého hradu místy přechází do křovin, zatímco část svahů pokrývají stromy. Na vyhlídku na západní straně kopce vede procházka z Bochova; konkrétní průchod ulicemi a stav cest zachycuje aktuální mapa. V nerovném terénu se hodí obuv s pevnou podrážkou, zvlášť za mokra nebo v zimě.
Pověst o hladomorně a druhý bochovský hrad
Název Hladového vrchu se v lidovém vyprávění spojuje s hladomornou, která měla na hradě být. Jde však o pověst, nikoli doložený údaj. O minulosti Hungerbergu vypovídají spolehlivěji val, příkop a archeologické nálezy. Nedaleký Hartenštejn nabízí odlišný pohled na bochovské dějiny: tam se zachovaly výraznější části hradního zdiva, kdežto na Hladovém vrchu zůstává čitelný především půdorys v krajině.