Na kopci Hradisko severovýchodně od Bludova nečekají věže ani zachované hradby. V lese ale lze rozeznat příkopy, valy a nerovnosti, které prozrazují půdorys dávného sídla. Bludovský hrad se tak dochoval především v podobě archeologické lokality.
Obranný areál, který prozrazuje terén
Hrad stával na lesním hřbetu v trati Na starém zámku. Místo leží přibližně dva kilometry jihovýchodně od Kostelíčka a při procházce může snadno zůstat bez povšimnutí. Terénní vlny a prohlubně však nejsou náhodné: zachycují podobu někdejšího opevnění.
Hradní jádro měřilo zhruba 65 na 30 metrů a přiléhaly k němu dvě terasy. Celý prostor obíhal příkop s valem. Na severu navazovalo předhradí, které mělo vlastní příkop i val; v jeho severozápadní části stála menší pevnůstka. I bez viditelných zdí je tak možné z reliéfu vyčíst, že šlo o rozsáhlejší a členitý hradní areál.
Od založení k zániku
Hrad vznikl nejspíš ve druhé polovině 13. století a písemné prameny ho poprvé zmiňují roku 1340. S jeho vznikem i okolní osadou se pojí rod Bludovců a Blud, pokládaný za zakladatele Bludova a zdejšího hradu. Jde však zčásti o tradiční výklad, nikoli o příběh doložený ve všech podrobnostech.
Ve 14. a 15. století se vystřídalo několik držitelů. Patřili mezi ně Smil Loučanský z Kunštátu, Beneš z Valdštejna a Jiří starší Tunkl. O významu sídla svědčí také listina pro Šumperany, kterou na hradě vydali roku 1438.
Konec hradu se spojuje s česko-uherskými válkami. Kolem roku 1471 ho pravděpodobně dobyla a poškodila vojska uherského krále Matyáše Korvína. Přesné datum zániku se v různých podáních liší, hrad však nebyl obnoven a roku 1490 se uvádí jako pustý.
Procházka bez hradních interiérů
Zdivo postupně rozebírali lidé, kteří kameny využívali jako stavební materiál. V 19. století posloužily mimo jiné při opravě či budování staré cesty z Bludova do Šumperka. Dnes proto návštěvníci neuvidí zachované paláce ani výrazné nadzemní zbytky, ale mohou v lesním terénu hledat plochu jádra, valy, příkopy a pozůstatky předhradí.
Na místě není pokladna ani návštěvnická infrastruktura a orientace v lese může být obtížná. Lokalita je archeologicky chráněná: do terénu se nemá kopat, odnášet kameny ani hledat nálezy detektorem.