Hrad u Hvězdy neleží v upraveném areálu a z jeho staveb téměř nic nezůstalo. Na severním konci zhruba 250 metrů dlouhého pískovcového hřebene najdete především spáry, kapsy a další stopy vysekané do skály. Návštěva proto připomíná spíš hledání pozůstatků středověkého sídla než prohlídku běžné zříceniny.
Frýdlant, Hrada nebo Loupežnický zámek?
Původní jméno hradu není známé. V pozdějších dobách se pro lokalitu používala označení Hrada a Loupežnický zámek, případně německé Raubschlössel. Archeologické nálezy ukazují na vznik v první polovině 13. století. Zakladatelem mohl být někdo z významných šlechtických rodů, snad Ronovci.
Badatelé František Gabriel a Jan Panáček považují za pravděpodobné, že jde o hrad Frýdlant. Roku 1257 se po něm psal Častolov z Frýdlantu, totožnost lokality však není potvrzená. Nejasný zůstává také přesný okamžik zániku: odborné vyhodnocení uvádí opuštění nejpozději ve druhém desetiletí 14. století, jiné podklady kladou konec už do druhé poloviny 13. století. Na počátku 14. století už hrad zřejmě svůj význam ztratil.
Stopy staveb zůstaly ve skále
Hřeben tvoří skalní blok rozdělený do dvou výškových úrovní. Na ústředním skalním suku pravděpodobně stávala věžovitá stavba s nepravidelným šestibokým půdorysem, v českém hradním prostředí neobvyklým. Dnes ji připomínají hlavně vysekané drážky, kapsy a spáry. Některé měří na šířku přibližně 40 až 80 centimetrů a dosahují hloubky až 60 centimetrů.
Samotné záseky neprozradí, z jakého materiálu věž byla. Mohla být dřevěná, hrázděná nebo kamenná. Na jihozápadní straně ústředního suku se nacházela patrně obytná budova se zalomeným půdorysem; její základová spára byla široká asi půldruhého metru. Nižší část areálu nejspíš obklopovala zděná hradba přibližně stejné šířky. Její zbytky se zachovaly jen v krátkých úsecích, především na severovýchodě.
Opracované pískovcové kvádry naznačují zdění navazující na románskou stavební tradici. Po zániku byl hrad pravděpodobně téměř celý rozebrán a použit jako zdroj stavebního materiálu. Archeologická sondáž z roku 1984, povrchové sběry i pozdější zaměření pomohly určit stáří místa, jeho původ ale definitivně neobjasnily.
Výlet přes Hvězdu a okolní krajinu
Hradní lokalitu lze spojit s procházkou osadou Hvězda, která je částí Blíževedel a dříve se označovala také jako Sterndorf. K místním zajímavostem patří lidová architektura: dochovala se stavení s arkádovými pavlačemi i hrázděné stodoly. Orientačním bodem je kaple svatého Jakuba z roku 1821 a nedaleká boží muka z roku 1851.
Okolí náleží do CHKO Kokořínsko–Máchův kraj, krajiny pískovcových skal a lesů. V údolí Litického potoka leží přírodní památka Pod Hvězdou. Nejde o hradní hřeben, ale o mokřad o rozloze 1,88 hektaru. Chrání mokřadní biotopy s prstnatcem májovým, upolínem nejvyšším, rosničkou zelenou, skokanem štíhlým a několika druhy čolků.
Jak dojít ke skalním pozůstatkům
Hrad je volně přístupný, bez pokladny a upraveného návštěvnického areálu. Od kaple svatého Jakuba vede podle turistických popisů stezka do údolí směrem k Liticím a vodárně; k lokalitě je to přibližně půl kilometru. Druhá možnost začíná u silnice mezi Liticemi a Hvězdou. Po odbočení k lesu pokračuje pěšina ke skalnímu hřebeni.
Bývalý hrádek leží zhruba 300 metrů od zeleně značené trasy a cyklotrasy číslo 0059. Odbočka přímo k pozůstatkům však nemusí být zřetelná. Terén na pískovci je strmý a nerovný, navíc jsou samotné relikty drobné a snadno přehlédnutelné. Lokalita se objevila také ve třetí řadě televizního pořadu Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých.