Ke zřícenině Hřídelík se přichází po červené turistické značce z Blíževedel. V závěru odbočuje krátká značená cesta ke skalnímu suku, na jehož vrcholu hrad stával. Do areálu se vstupuje chodbou vytesanou v pískovci. Hradní budovy se dochovaly jen částečně, ale skála, do níž stavitelé své sídlo zasadili, dodnes určuje jeho podobu.
Stopy hradu ve skále a ve zdech
Hřídelík pravděpodobně vznikl ve druhé polovině 13. století jako sídlo pražského biskupství. Blíževedly jsou v majetku biskupství doloženy už roku 1292, první spolehlivá písemná zmínka přímo o hradu je ale až z roku 1334. Tehdy se uvádí purkrabí Martin z Hřídelíka. Hrad sloužil především jako správní centrum biskupského statku.
Hradní jádro obíhala mohutná hradba, která kopírovala okraj skalního podloží. Ve zdivu se střídají čedič, křemenec a pískovec a stavba využívala také dřevěné konstrukce. Otvory po trámech ve stěnách skály zřejmě souvisejí s někdejší pavlačí. Návštěvník tak místo poznává z jednotlivých zbytků zdí, prostor ve skále a dalších stop v terénu, nikoli z dochovaného celku.
Archeologické nálezy ukazují, že lokalita měla význam už před vybudováním hradu. Keramika nalezená při opakovaných průzkumech pochází i z předkolonizačního období. Archeologicky významná území jsou evidována pod hradem i v jeho okolí, včetně někdejší chmelnice jižně od skalního suku. Předhradí ani hospodářské zázemí dnes v terénu nejsou dobře patrné.
Od správního sídla k vězení pro kněze
Hřídelík začal ztrácet význam po roce 1375, kdy pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi získal hrad a panství Hrádek u Úštěka, dnešní Helfenburk. Větší a modernější sídlo postupně převzalo správní úlohu, kterou do té doby zastával Hřídelík.
Ve 14. století hrad sloužil také jako karcer, tedy vězení pro kněze potrestané církevním soudem pražské arcidiecéze. Poslední známá středověká zpráva o Hřídelíku pochází z roku 1395. Hrad měl být tehdy darován dominikánům a podle některých výkladů se z něj mělo stát sídlo dominikánského kláštera. Není však doloženo, zda k tomu skutečně došlo.
Za husitských válek byl hrad pravděpodobně poškozen nebo pobořen a poté opuštěn. V pozdějších pramenech se objevují také názvy Starý dům a Starý hrad. Na počátku 19. století nechal litoměřický biskup Augustin Hille ve zřícenině postavit malý zděný letohrádek. Podle turistických podkladů sloužil také jako hostinec, do poloviny 19. století ale zanikl.
Krátká cesta z Blíževedel
Z obce vede k hradu červená turistická značka a poslední úsek tvoří krátká odbočka, která podle jednoho z popisů měří přibližně sto metrů. Do Blíževedel lze dojet autem nebo vlakem; obec leží na železniční trati 087. Starší turistické informace uvádějí volný vstup bez návštěvní doby a vstupného. Přístup se však může změnit. Cesta v okolí zříceniny je nerovná a za mokra či v zimě může klouzat.
Hřídelík je od roku 1964 nemovitou kulturní památkou. Zachovaly se části palácových zdí, obvodového opevnění i sklepní či skalní prostory. Při prohlídce je třeba respektovat zdivo a skálu a nevstupovat do nestabilních nebo nebezpečných míst.
V samotných Blíževedlech stojí barokní kostel svatého Václava, sloup Nejsvětější Trojice z roku 1714 a několik roubených či hrázděných domů. Další zříceninou v okolí je Ronov. Hřídelík leží v krajině pískovcových skal a lesů na pomezí Kokořínska a Máchova kraje.