Vítkův hrádek najdete v lese nad Hamerským potokem, severozápadně od Blažejova. Z někdejšího sídla se dochovalo jen několik torz zdiva a výrazné stopy v terénu. Právě ty napovídají, jak hrad vypadal a proč vznikl na zalesněném skalnatém ostrohu.
Hrádek patří k raným šlechtickým hradům v českých zemích. Vznikl nejspíše v polovině 13. století v okruhu pánů z Hradce. Vyvýšená poloha poskytovala přirozenou ochranu a umožňovala kontrolovat okolní krajinu. Dnes jde především o archeologickou lokalitu připomínající dobu, kdy se teprve utvářelo osídlení i mocenské poměry jindřichohradeckého regionu.
Opevnění, které zůstalo v terénu
Hrad měl nepravidelný půdorys blížící se trojúhelníku. Z přístupové strany ho chránily dva hliněné valy a hluboké příkopy. Areál obíhala hradba s branou, takže ani menší rozměry neznamenaly, že šlo jen o provizorní sídlo.
U severovýchodní části hradby stála obytná budova rozdělená do tří prostor. V západní části nádvoří se pravděpodobně nacházela samostatná válcová věž. Dnes po ní zůstaly pouze terénní stopy.
Na místě lze najít také část stěny paláce postavenou technikou opus spicatum, česky označovanou jako klasové zdivo. Kameny jsou uspořádané do vzoru připomínajícího obilné klasy. Dochovalo se rovněž torzo severního nároží hradby, části obytného paláce, vnitřní a vnější val i příkopy.
Od Vítka z Hradce k opuštěnému hradu
Se založením hrádku se spojuje Vítek z Hradce, jehož život se v odborných a turistických podkladech datuje do let 1223 až 1267. V roce 1267 měl hrad spolu s platy z okolních vsí darovat Řádu německých rytířů. Ten zde podle podkladů působil přibližně do roku 1405.
O dalším osudu místa vypovídá zpráva z 19. prosince 1416, která zde uvádí Sezemu z Chotěmic. O několik desetiletí později už byl hrad pustý. K roku 1458 se zmiňuje jako opuštěný, a jeho zánik se proto klade do první poloviny 15. století. Stavby se mohly postupně rozpadnout nebo posloužit jako zdroj kamene pro okolní budovy.
Pověst o pokladu a chodbě do Blažejova
Vítkův hrádek provází pověst o ukrytém pokladu a podzemní chodbě, která měla vést až do Blažejova. Tyto příběhy nejsou historicky doložené, ukazují však, jak místo působilo na lidi z okolí.
Výkopy se tu podle podkladů Jindrovy naučné stezky prováděly nejméně od 19. století. V roce 1882 se obyvatelé Blažejova měli pokoušet poklad nebo chodbu skutečně najít. Dnešní podoba hrádku ale odhaluje především archeologické stopy, nikoli vstup do podzemí.
Lesní cestou po Jindrově naučné stezce
Vítkův hrádek je patnáctým zastavením Jindrovy naučné stezky. Ta vede údolím Hamerského potoka z okolí Jindřichova Hradce směrem k Malému Ratmírovu a propojuje Jindřichův Hradec, Jindřiš, Jindřišské údolí i další části krajiny. Informační panely se věnují přírodě, historii a souvislostem zdejšího území.
K zřícenině vede lesní cesta přes místy neupravený terén, proto se hodí pevná obuv. Na místě není pokladna, občerstvení ani běžné návštěvnické zázemí a přístup bývá volný. Výlet lze spojit s cestou úzkorozchodnou železnicí z Jindřichova Hradce, pokud je v provozu.