Z Květnova vede cesta lesem směrem k hájovně Telš a odtud odbočuje na hřebínek, kde se nachází zřícenina Najštejn. Hrad leží na skalnatém ostrohu nad Jirkovskou vodárenskou nádrží, v krajině Krušných hor. Na místě nečekají zachovalé věže ani palácové zdi – podobu někdejšího sídla je třeba hledat v příkopech, valech a nerovnostech terénu.
Hrad, který se čte z terénu
Najštejn se nachází v katastru Květnova, který je dnes součástí obce Blatno v Ústeckém kraji. Vznikl pravděpodobně v první polovině 14. století a odborníci jej označují za nedokončený. Skalnatý výběžek nad údolím poskytoval přirozenou ochranu a umožňoval kontrolovat okolní krajinu.
Hradní areál tvořily dvě části. Východní hradní jádro zahrnovalo dvouprostorový palác, zatímco na západě leželo předhradí, případně samostatněji řešený prostor. Obranu zajišťovaly příkopy a valy. Výrazný čelní příkop na západní straně přetínal celou ostrožnu.
Přístup do původního hradu vedl nejspíš pouze přes západní šíji. Protože uvnitř ostrohu nebylo mnoho místa, mohlo se začít plánovat rozšíření areálu. Nový příkop byl vyhlouben, zamýšlená přestavba však zřejmě dokončena nebyla. Jde o výklad terénních stop, nikoli o spolehlivě doložený popis událostí.
Krátká historie Najštejna
Za pravděpodobného zakladatele se považuje Jetřich z Alamsdorfu. S hradem se spojuje nejstarší bezpečně uváděná zmínka z roku 1363, kdy se Jetřichovi potomci Jan a Huk, případně Hugo, objevují v souvislosti s oltářem v kostele svatého Linharta v Březenci.
Roku 1381 prodal Fricolt z Alamsdorfu Březenec chomutovské komendě řádu německých rytířů. Odborné popisy předpokládají, že spolu s majetkem přešel na řád také Najštejn. Hrad byl brzy opuštěn, přesný důvod jeho zániku ale není znám. Nelze proto určit, zda se na něm podepsaly válečné události, změna majetkových poměrů, nebo nedokončená stavba.
Co z hradu zůstalo
Nejlépe jsou dnes patrné příkop vytesaný do skály a navazující valy. V hradním jádře lze rozeznat pozůstatky dvouprostorového paláce, horní část studny nebo cisterny a zbytky další stavby. Na předhradí nejsou podle památkového popisu zřetelné stopy souvislé zástavby.
Za pozornost stojí také drobná rozsedlina uzavřená baštovitou zídkou se střílnou. Její stáří není jasné. Najštejn je archeologická lokalita, jejíž hlavní hodnotu představují právě nenápadné terénní pozůstatky, nikoli zachované obytné místnosti či romantické torzo hradeb.
Lesní cesta od Květnova
Výchozím místem pro cestu může být Květnov s poutním kostelem Navštívení Panny Marie. Trasa vede lesem k hájovně Telš a dále odbočuje k hradu. Přístup bývá místy hůře čitelný a část cesty podle starších údajů není zakreslena v běžných turistických mapách. Pro orientaci se proto hodí aktuální mapa a offline navigace; některé úseky nejsou značené.
Pod ostrohem leží Jirkovská přehrada, vodárenské dílo na řece Bílině, nikoli běžné rekreační místo. Vstup k hladině a do ochranného pásma I. stupně je zakázán. Hráz může být sezoně zpřístupněna, podmínky se však mění a je třeba respektovat pokyny jejího správce a obce.
Terén vyžaduje opatrnost
Najštejn je památkově chráněný a archeologicky citlivý. Nesmí se zde kopat, odnášet kameny ani keramické nálezy nebo rozšiřovat existující výkopy. Příkrý a nerovný terén vyžaduje pevnou obuv a není vhodný pro kočárky ani pro osoby se sníženou pohyblivostí.