V poutním kostele Navštívení Panny Marie v Květnově zazní od pátku 28. do neděle 30. srpna 2026 hudba 18. století. Sedmý ročník Květnovských hudebních slavností se zaměří na crescendo, tedy postupné zesilování zvuku. Tento hudební princip se výrazně prosadil ve druhé polovině 18. století a prostoupí programem od kantát a motet po operu a instrumentální koncerty.
Kostel stojí v Květnově, místní části obce Blatno na Chomutovsku. Festival propojuje historicky poučenou interpretaci a dobové nástroje s prostředím poutního místa v Krušných horách. Všechna vystoupení se odehrají právě zde.
Od Jommelliho po Dona Quijota
Páteční zahájení je naplánováno na 19 hodin a nabídne kantáty a moteta italského skladatele Niccoly Jommelliho. Program povede cembalistka Alena Hönigová. Vystoupí také sopranistka Barbara Kusa, houslistky Veronika Manová a Sarah Flögel, violista Andreas Torgersen, violoncellistka Julia Flögel a kontrabasista Tadeáš Mesany.
Sobotní program začne v 15 hodin zkráceným čtyřicetiminutovým představením pro děti Don Quijote aneb boj s větrnými mlýny. Dospělí mohou na představení pouze v doprovodu dítěte. Dona Quijota a Sancha Panzu ztvární Friedemann Meinhardt a Valentin Seidl, o hudební doprovod se postará Batzdorfer Hofkapelle.
V 17 hodin naváže večerní koncert s díly Georga Philippa Telemanna, Henryho Purcella, Francesca Contiho a Giovanniho Alberta Ristoriho. Téma Dona Quijota tak dostane širší hudební podobu. Páteční večer doplní tradiční soutěž o nejlepší regionální koláč.
Nedělní koncert začne v 15 hodin a ponese název Stamitz a Lachnith: instrumentální koncerty. Přiblíží skladatele českého původu, kteří působili v Mannheimu a u dvora v Zweibrückenu, dnešním Deux-Ponts. Vévoda Christian IV. využíval hudebníky z obou kapel také při pobytech v Paříži a Versailles. Zweibrückenské prostředí poskytlo zázemí mimo jiné členům rodiny Lachnithů a violoncellistovi Wenzelu Schindelarovi.
Koncertní sál v historickém poutním kostele
Květnovský kostel je kulturní památkou, jejíž počátky sahají do 16. století. Z původní malé gotické kaple se během 17. a 18. století rozrostla barokně upravovaná jednolodní stavba s polygonálním presbytářem a hranolovou věží u jižního průčelí.
V interiéru se zachoval hlavní oltář s akantovou výzdobou a granátovými jablky z doby kolem roku 1700. Po jeho stranách stojí rokokové oltáře zasvěcené svaté Anně a svatému Janu Nepomuckému. S poutním místem je spojena i pozdně gotická dřevořezba Panny Marie Samodruhé, datovaná přibližně do roku 1450. Při běžných bohoslužbách se soška uchovává mimo kostel a vystavuje se především při poutích.
Poutní tradice v Krušných horách
Květnov leží asi 7,2 kilometru severozápadně od Chomutova, v nadmořské výšce 627 metrů. Na návrší ke kostelu vede lipová alej a padesát růžencových schodů z roku 1768. Jejich počet odkazuje k padesáti modlitbám Zdrávas Maria v růženci. Za kostelem stojí kaple známá jako kaple hříšníků, německy Sünderkapelle.
Do Květnova po staletí putovali lidé z české i saské strany Krušných hor. Poutní tradice vrcholila v 18. a 19. století, kdy procesí přicházela s korouhvemi, mariánskými obrazy a hudbou. Některé prameny uvádějí až 20 000 návštěvníků ročně; jde však o dobový odhad, nikoli přesně doložený počet.
Po druhé světové válce a odsunu většiny německy mluvících obyvatel přišel Květnov o část svého přirozeného zázemí. Po otevření hranic se sem začali vracet němečtí rodáci a jejich potomci a po roce 1990 se obnovily červencové poutě. Hudební slavnosti jsou součástí návratu kulturního života na místo, které bylo dlouho upozaděné.
Vstupné je dobrovolné
Pořadatelé plánují dobrovolné vstupné, občerstvení a sladké delikatesy. Všechna festivalová představení mají být dostupná také prostřednictvím online živých přenosů. Kostel stojí na návrší a přístup k němu vede po schodišti; podle diecézního katalogu není bezbariérově přístupný. Výlet lze spojit s prohlídkou hrázděných domů v obci nebo se zříceninou hradu Neustein, známého také jako Najštejn.
Od května festival doprovází blog Ex libris Víta Šebestiána Vavřineckého. Pomocí dopisů, památníků a deníkových záznamů přibližuje osudy skladatelů, jejichž tvorba zazní v Květnově.