Na lesní náhorní plošině mezi Hostišovicemi a Drahenickým Málkovem narazíte na scenérii, která snadno vyvolá představu dávného kultovního místa. Mezi stromy jsou rozeseté mohutné balvany a některé stojí vztyčené. Nedaleko nich se ukrývá kamenná poustevna s malou kryptou.
Na první pohled může celý areál připomínat megalitickou památku. Pravěký původ se však nepotvrdil. Pravděpodobnější vysvětlení nabízí 19. století, kdy se v okolí šlechtických sídel upravovala krajina do romantických a poněkud tajemných kompozic.
Poustevna na kamenné terase
Stavba nestojí přímo na zemi. Je založená na čtvercové terase z plochých kamenů kladených nasucho. Terasa vystupuje zhruba půl metru nad okolní terén a její strany podle podrobnějších regionálních popisů měří více než deset metrů.
Na tomto základu je navršená kamenná konstrukce vysoká přes dva metry. Pod ní se nachází drobná krypta s nízkým stropem. Celek tak nepůsobí jako náhodně sesbírané kameny, ale jako záměrně vytvořené místo, které mělo v návštěvníkovi vyvolat překvapení a zvláštní náladu.
Nečeká tu upravený areál s návštěvnickým zázemím ani klasická památková prezentace. Kouzlo lokality spočívá v kombinaci tichého lesa, balvanů a stavby, která se mezi stromy objevuje téměř nečekaně.
Pravěké menhiry, nebo dílo romantismu?
Vztyčené kameny v okolí přirozeně vedou k úvahám o menhirech. Toto označení ale vychází především z jejich podoby. Regionální turistické materiály uvádějí, že představa o pravěkém či megalitickém původu areálu nebyla potvrzena.
Výrazně lépe do něj zapadá móda romantických krajinářských úprav z 19. století. Majitelé panství tehdy nechávali kolem svých sídel budovat vyhlídky, cesty, jeskyně a další prvky, které měly běžnou krajinu proměnit v působivou scénu. Taková místa často pracovala s tajemstvím, ponurostí a odkazem k dávné minulosti.
S poustevnou bývá spojován Hartman z Klarsteina, někdejší majitel drahenického panství. Regionální podklady mu připisují také vznik kamenných chodníků a jeskyní v okolní krajině. Jeho autorství poustevny však není bezpečně doložené, a proto zůstává součástí místní tradice spíše než jistým historickým faktem.
Místo pro pomalé objevování
Výprava k poustevně není založená na velké stavbě, rozsáhlé expozici ani množství vysvětlujících tabulí. Zajímavost místa vzniká teprve ve chvíli, kdy vnímáte celý prostor: kamennou terasu, nízkou kryptu, rozmístění balvanů i les, který vše obklopuje.
Právě nejasný původ dodává lokalitě další vrstvu. Člověk si může snadno představovat pravěké rituály, skutečný příběh však nejspíš patří romantickému období. Napětí mezi starobylým vzhledem a pravděpodobně novějším vznikem je jedním z hlavních důvodů, proč poustevna působí tak neobvykle.
V regionálních materiálech se místo objevuje také mezi netradičními cíli takzvané noir turistiky Písecka a Blatenska. Zařazení odpovídá jeho atmosféře: v lese nenajdete atrakci v běžném smyslu, ale spíše nenápadnou scenérii s temnější náladou a nedořečeným příběhem.
Kde poustevnu hledat
Poustevna nemá vlastní poštovní adresu ani návštěvnické centrum. Leží v lesním prostoru mezi Hostišovicemi a Drahenickým Málkovem, takže cesta k ní vede přes lesní cesty a vyžaduje předchozí orientaci podle mapy. Stav těchto cest i průchodnost mohou souviset s aktuálním lesním provozem.
Při pohybu v lokalitě je nutné respektovat vlastnictví pozemků a případná omezení platná v lese. Opatrnost patří také k samotné kamenné konstrukci a kryptě. Nejde o místo s běžným návštěvnickým provozem, ale o stavbu ukrytou v přírodě.
Drahenický Málkov není samostatnou obcí. Administrativně náleží k městu Blatná v Jihočeském kraji a není totožný s obcí Drahenice ve Středočeském kraji.