Klamovku najdete na břehu Svitavy mezi železniční tratí a silnicí do Brna. Na první pohled může připomínat spíš menší novogotický hrad než průmyslový areál. Její výrazná budova, zavážková věž, strojovna a komín dodnes tvoří jednu z nejpůsobivějších připomínek železářské minulosti Blanska.
Poslední vysoká pec Salmů
Podoba, kterou Klamovka získala dnes, vznikala v letech 1853 až 1857. Šlo o poslední vysokou pec patřící k Salmovým železárnám v Blansku. Název místa odkazuje na Augustu Salmovou, která se provdala za hraběte Jindřicha Clam-Martinice.
Průmyslový provoz dostal neobvyklý architektonický výraz. Novogotické pojetí se promítlo do výrobních budov i zavážkové věže, zatímco ke strojovně přiléhá výrazné komínové těleso. Klamovka tak není jen dokladem někdejší hutní výroby, ale také reprezentativní stavbou své doby.
Místo, kde se využívala voda i koks
Technická historie lokality začala ještě před výstavbou vysoké pece. Nejprve zde stál vodní mlýn, později hamr a válcovna plechů. Starší provozy poháněla voda z náhonu, který se odděloval od Svitavy. Klamovka tak zachycuje postupnou proměnu technologií i průmyslových potřeb během 19. století.
Huť patřila mezi rané provozy v českých zemích, které namísto dřeva využívaly minerální palivo, tedy koks. Uhlí pro jeho výrobu přicházelo z dolů v Polské Ostravě, které rovněž patřily Salmům. Nové palivo umožnilo provoz výkonnější hutě a zapadalo do industrializace celého zdejšího panství.
V nejúspěšnějším období se tu ročně vyrobilo až 350 vagonů litinových výrobků. K významné části produkce patřila komerční a kanalizační litina. Vysoká pec však nakonec svůj provoz ukončila. Hutní výroba v Klamovce skončila v roce 1923.
Od železáren k vodním turbínám
Využití vodní energie se do areálu vrátilo v podobě vodní elektrárny, která zde vznikla v roce 1901. Navázala na starší využívání síly Svitavy. Dvě původní turbíny později nahradila výkonnější Girardova turbína a následně také turbína Francisova, instalovaná na konci 19. století.
Další kapitolu představovalo zkoušení vodních turbín. Probíhalo zde v letech 1930 až 1990 a s Klamovkou je spojován také profesor Viktor Kaplan. Z bývalé hutě se tak postupně stal prostor, kde se uplatňovaly moderní technologie spojené s vodní energií.
Jak Klamovku uvidíte dnes
Areál stojí v lokalitě Klamovka na jižním okraji Blanska, na adrese Klamovka 56, 678 01 Blansko. Z veřejně přístupných míst je dobře patrný především celek novogotické železárny, zavážkové věže, části strojovny a komína. Právě při pohledu z odstupu vynikne spojení reprezentativní architektury s někdejší průmyslovou funkcí.
Klamovka je kulturní památkou, nejde ale o běžně fungující muzeum. Možnost vstupu do areálu se může měnit a část objektu souvisí se soukromými provozy. Návštěva proto obvykle spočívá hlavně v prohlídce z míst, odkud je stavba přístupná zvenčí.
Zastávka na cestě podél Svitavy
Klamovku lze zařadit do výletu po Blansku a jeho okolí. V blízkosti vede nadregionální cyklotrasa číslo 5, známá jako Jantarová stezka, takže areál může být jednou ze zastávek při cestě podél Svitavy. Spolu s dalšími pozůstatky železářství na Blanensku připomíná technickou minulost kraje, který bývá vnímán především jako vstupní prostor do Moravského krasu.