V blanenské hydraulické laboratoři se testuje model turbíny určené pro plánovanou modernizaci elektrárny Orlík. Jeho průměr činí 421 milimetrů, zatímco skutečný stroj má mít přibližně pět metrů. Zkoušky začaly 28. srpna 2026 ve spolupráci společností ČEZ a Litostroj Engineering.
Model je třináctkrát menší než budoucí turbína, ale technici na něm ověřují vlastnosti důležité pro její provoz. Výsledky mají ukázat, zda bude možné využít část Orlíku také k ukládání elektřiny přečerpáváním vody mezi nádržemi Orlík a Kamýk.
Voda jako zásobník elektřiny
Orlík dnes vyrábí elektřinu při průtoku vody z Orlické nádrže. Po modernizaci budou dvě ze čtyř výrobních jednotek pracovat také v opačném režimu: když bude elektřiny v síti přebytek, přečerpají vodu z níže položené nádrže Kamýk zpět do Orlíku.
Při vyšší spotřebě poteče voda zase dolů. Projde turbínami a vyrobí elektřinu. Systém tak využije výškový rozdíl mezi nádržemi podobně, jako baterie ukládá energii a později ji vrací do sítě.
Podle plánů ČEZ by modernizovaný Orlík mohl jednorázově uložit až 750 MWh energie, což odpovídá přibližně denní spotřebě 80 tisíc českých domácností. Celkový instalovaný výkon elektrárny má zůstat 364 MW. Přibude tedy možnost akumulace, aniž by se změnil souhrnný výkon.
Co technici zkoušejí na modelu
Nejde o zmenšenou atrakci pro veřejnost, ale o přesné fyzikální ověřování před výrobou zařízení pro elektrárnu. Odborníci sledují hydraulické vlastnosti a účinnost, tlakové pulsace, síly působící na lopatky i stabilitu stroje v různých provozních režimech.
Měření řídí automatizovaný počítačový systém a řídí se mezinárodní normou IEC 60193, která stanovuje pravidla přejímacích zkoušek hydraulických strojů na fyzikálních modelech. Získaná data mohou pomoci odhalit případné potíže ještě před výrobou skutečné turbíny.
Litostroj Engineering zajišťuje projekt jako generální dodavatel. V Blansku se věnuje hydraulickému návrhu a fyzikálnímu ověřování, samotné turbíny má vyrobit závod společnosti ve Slovinsku. Modernizace Orlíku má být dokončena v roce 2033 a podle ČEZ si vyžádá přibližně osm miliard korun.
Proměna elektrárny na Vltavě
Orlík byl vybudován v letech 1954 až 1962. Jeho betonová hráz měří na výšku 91,5 metru a na délku 450 metrů. Elektrárnu tvoří čtyři vertikální soustrojí, která původně poháněly Kaplanovy turbíny o výkonu 91 MW.
Modernizace se dotkne všech čtyř soustrojí. Dvě Kaplanovy turbíny nahradí Francisovy turbíny a další dvě reverzní Francisovy turbíny, které mohou pracovat také jako čerpadla. Orlík už dnes energeticky souvisí s níže položeným Kamýkem, jehož nádrž pomáhá vyrovnávat průtoky z Orlíku.
Po dokončení se Orlík zařadí mezi velké české přečerpávací elektrárny, k nimž patří Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice. Půjde o nejvýraznější tuzemskou hydroenergetickou stavbu za několik desetiletí. Práce mají postupovat po etapách a během modernizace mají být vždy dvě ze čtyř jednotek v provozu.
Blansko a více než století výroby turbín
Blansko má k vodním strojům dlouhodobý vztah. První turbína se v místním závodě vyrobila už v roce 1904 a zdejší průmysl se později zaměřil na turbíny Francisovy, Peltonovy i Kaplanovy. S blanenskými strojírenskými předchůdci spolupracoval také profesor Viktor Kaplan při vývoji turbíny, která nese jeho jméno.
Původní desetilopatkové kolo Kaplanovy turbíny z Orlíku získalo zlatou medaili na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Současná orlická soustrojí už používají modernější osmilopatková kola.
Hydraulická laboratoř byla v Blansku uvedena do provozu na konci roku 2011. Má dvě univerzální zkušební stanice, na kterých lze nezávisle testovat modely vodních strojů ve vertikálním i horizontálním uspořádání. V minulosti se tu ověřovala zařízení pro projekty v Indii, Kostarice, Turecku, Skandinávii a dalších zemích. Laboratoř se podílela také na vývoji oběžného kola pro přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně.
Kam za blanenskou průmyslovou historií
Laboratoř v areálu na adrese Horní Lhota 149 není běžně přístupnou turistickou atrakcí a veřejné návštěvní hodiny nejsou uvedeny. Případnou exkurzi je proto nutné předem domluvit s provozovatelem.
Místní výrobu a uměleckou litinu připomíná Muzeum Blanenska na zámku. Industriální dědictví města dokresluje také okolí někdejšího ČKD Blansko s plastikou Ares. Samotný Orlík leží u Solenic na Příbramsku; elektrárna nabízí virtuální prohlídku a za určitých podmínek také exkurze.