Z ochozů Cornštejna je vidět údolí Dyje i hladina Vranovské přehrady. Prohlídka zříceniny vede také do sklepení někdejších paláců a za jejími hradbami se v terénu ukrývají stopy obléhacích táborů a palebných postavení. Hrad tak nabízí pohled nejen na středověkou architekturu, ale i na krajinu poznamenanou vojenským střetem.
Výlet na ostroh nad přehradou
Do areálu se dá vystoupat z Bítova od přehradního mostu; hrad je odtud vzdálený přibližně 400 metrů. Podobně daleko je také autobusová zastávka Bítov, Cornštejn. Parkovat přímo u hradu nelze, k dispozici je odstavné parkoviště směrem na Lančov, zhruba půl kilometru od areálu.
Prohlídka s průvodcem trvá přibližně 45 minut. Hrad bývá otevřen v letní návštěvní sezoně, konkrétní termíny, vstupné i režim prohlídek se mohou měnit. Cesta ani areál nejsou vhodné pro vozíčkáře; při běžné kondici je návštěva hodnocena jako lehká. Výlet lze spojit s návštěvou nedalekého hradu Bítova a dalších míst v rekreační oblasti Vranovské přehrady.
Obrana Bítova i vlastní sídlo
Cornštejn nechal přibližně v letech 1320 až 1330, za vlády Jana Lucemburského, postavit Raimund z Lichtenburka. Hrad měl posílit obranu nedalekého královského Bítova a zároveň sloužit jako další bezpečné sídlo jeho rodu. Název se vykládá jako spojení německých slov Zorn, tedy hněv, a Stein, kámen nebo skála.
Ostroh nad Dyjí poskytoval přirozenou ochranu a výhled do okolí. Hrad se v průběhu 14. a 15. století rozšiřoval o parkán, další obytný palác, dolní předhradí, hospodářské budovy a nové brány. Později přibylo také předsunuté opevnění s dělovými baštami. Z šlechtického sídla se tak postupně stávala důkladně chráněná pevnost.
Obléhání skončilo nedostatkem zásob
V letech 1464 až 1465 držel hrad Hynek Bítovský z Lichtenburka. Odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a jeho vzpoura získala širší politický i náboženský rozměr: do konfliktu se zapojil také papež Pius II.
Proti Cornštejnu vytáhlo vojsko moravských stavů. Délku obléhání prameny uvádějí rozdílně, nejčastěji jako deset nebo jedenáct měsíců. Posádku nepřemohl přímý útok, rozhodující byl nedostatek zásob a vyhladovění. Po kapitulaci král Jiří hrad Hynkovi odebral a udělil jej pánům Krajířům z Krajku.
Opevnění v krajině a proměny hradu
Okolní svahy a lesy zachovaly terénní relikty obléhacích táborů, vysunutých palebných stanovišť a dalších obranných úprav obléhatelů. Nejde o samostatné kompletně zachované stavby připravené k prohlídce, ale o archeologické stopy v krajině.
Krajířové hrad na přelomu 15. a 16. století opravili a rozšířili. V jižním sedle vybudovali předsunutou část opevnění s dělovými baštami, která dokládá přizpůsobování hradů nástupu palných zbraní. Poslední větší modernizace opevnění proběhla roku 1542 kvůli obavám z tureckého nebezpečí. Když byl Cornštejn připojen k bítovskému panství, jeho význam postupně klesal a začal chátrat.
Sklepení, výhledy a chráněná příroda
Dnešní vzhled zříceniny ovlivnila rozsáhlá, ale nedokončená rekonstrukce ze 70. let 20. století. Od roku 1987 o Cornštejn pečuje Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Úpravy dokončené v roce 2011 otevřely nové vyhlídkové ochozy a zpřístupnily sklepení obou paláců.
V podzemních prostorách jsou tematické instalace připomínající mučírnu, palácovou spižírnu, přípravnu jídla a zázemí hradní posádky. Prohlídku doplňuje audioprůvodce s informacemi o minulosti hradu a archeologických nálezech.
Hradní areál leží v Přírodní rezervaci Cornštejn, která chrání zdejší lesy, skály a sutě. Žijí tu mimo jiné jasoň dymnivkový, tesařík obrovský, rorýsi a několik druhů netopýrů.