Z lesní cesty se tu během chvíle vstupuje do úzkého skalního průchodu. Myší díra leží v závěru údolí Útěchovského potoka mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem. Cesta vede pod železniční tratí a dál pokračuje údolím směrem k Útěchovu.
Rokli vytvořila voda ve skalnatém hřbetu. Původně měla méně než dva metry na šířku, později ji rozšířili při budování vozové cesty pro odvoz dřeva. Skály přesto zůstávají blízko cesty a jejím dnem protéká drobný potok.
Krátká soutěska v rezervaci Malužín
Myší díra není dlouhý úsek, který by zabral větší část výletu. Její podoba se ale rychle promění: z běžné lesní cesty se návštěvník dostane do vlhčího a chladnějšího místa, sevřeného skalami. Podle místních turistických popisů se zde sníh a led drží déle než v okolí. Jde o mikroklimatický jev, který není přesně změřený, rozdíl v atmosféře rokle je však patrný.
Soutěska je součástí přírodní rezervace Malužín. Ta chrání přirozená lesní společenstva na brněnské vyvřelině, zabírá přibližně 55,5 hektaru a poprvé byla vyhlášena v roce 1976. Mezi cenné rostliny zdejších lesů patří brambořík evropský. V chráněném území je proto potřeba držet se cest a respektovat jeho ochranný režim.
Po cestě za Gangloffem
Myší dírou prochází dolní část Gangloffovy lesní cesty. Ta měří přibližně tři kilometry a údolím Útěchovského potoka míří k brněnskému Útěchovu. Vznikla v době, kdy lesní cesty sloužily především k péči o les a dopravě dřeva, nejen k výletům.
Je pojmenovaná po Karlu Danielu Gangloffovi, který žil v letech 1809 až 1879. Byl lesníkem, geometrem a vynálezcem, působil jako lesmistr na rožmitálských arcibiskupských statcích a navrhoval pomůcky i stroje pro lesnictví, zeměměřictví a zpracování dřeva. Díky svému širokému záběru získal přezdívku „český Archimédes“.
U železničního podjezdu poblíž Myší díry je ve skále umístěna Gangloffova pamětní deska. Z podnětu docenta Gustava Artnera ji tam osadili v roce 1929. Nese Gangloffovo jméno, letopočty jeho života a rok zhotovení. Samotnou cestu podle dostupných podkladů vybudoval profesor Ferdinand Müller, odborník na hrazení bystřin a jeden ze zakladatelů brněnské lesnické fakulty.
Možnosti přístupu a zastávka navíc
Z Bílovic nad Svitavou se k rokli dá jít od místní sokolovny po pravém břehu Svitavy směrem k Adamovu. U mostu přes řeku se odbočuje k Myší díře. Další možností je vyrazit od železniční zastávky Babice nad Svitavou nebo z Útěchova, odkud vede ke skalnímu průchodu zhruba tři kilometry dlouhá Gangloffova cesta.
Výlet lze spojit s památníkem pěti letců Československé armády, kteří zahynuli při letecké havárii 25. září 1951. Památník stojí nedaleko řeky Svitavy, nikoli u Gangloffovy desky, která se nachází za železniční tratí na skále u podjezdu.
Parkování přímo u rokle není jisté; praktičtější je nechat auto v Bílovicích, Útěchově nebo na vhodném místě u lesních cest a dojít pěšky. Gangloffova cesta není po celé délce značená jako turistická trasa. Po dešti může být její dolní část hůře sjízdná, pro cyklisty se proto hodí spíše horské nebo trekingové kolo než silniční speciál.