Na adrese Tyršova 413 stojí farní kostel svatého Cyrila a Metoděje, jehož interiér spojuje výzdobu z počátku 20. století s moderním výtvarným dílem. Nejvýrazněji je to vidět v presbytáři, kde se přes tři vysoká okna filtruje světlo skrze pastelově zbarvené geometrické kompozice. Vitráže vznikly v roce 2021 podle více než šedesát let starých návrhů bílovického malíře Bohumíra Matala.
Kostel s neogotickou věží
Stavba vznikala v letech 1908 až 1913 podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka. Její základní výraz vychází z pozdního historismu, nejvíce se však projevuje neogotika. V některých detailech se zároveň objevují prvky secese a moderny, takže kostel nepůsobí jako přesná kopie středověké architektury.
Jednolodní chrám je orientovaný v severojižním směru. Na západní straně k lodi přiléhá podélná boční kaple, na opačném konci pokračuje odsazený presbytář s pětibokým polygonálním závěrem a sakristií. Jižní průčelí zakončuje hranolová věž vysoká 34 metrů. Zvonové patro osvětlují lomená okna a nad ním se zvedá jehlancová střecha s makovicí a křížem.
Fasádu ozvláštňuje kombinace kamenného zdiva s pásy režných cihel. Pozornost si zaslouží i různobarevně glazované tašky, které vytvářejí ornament na valbové střeše. Loď měří 14 metrů na délku a 8 metrů na šířku; zaklenutá je šestidílnou křížovou klenbou. Boční kapli s hlavním prostorem spojují dvě arkády na pilíři a presbytář má klenbu s lunetami.
Stopy historie v interiéru
Posvěcení kostela se konalo 20. července 1913. Do jeho osudu zasáhl konec druhé světové války: při odstřelování obce 29. dubna 1945 byl objekt poškozen. Část původního vybavení však zůstala zachována. Na hlavním oltáři stojí sochy svatých Cyrila a Metoděje, zatímco v presbytáři jsou umístěny sochy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Panny Marie.
Další výzdobu tvoří boční oltář s pietou, sousoší svatého Františka s ukřižovaným Kristem a sochy svaté Anny, Panny Marie a svatého Antonína Paduánského. Dochovalo se také jedenáct obrazů křížové cesty, vytvořených podle Richterových grafik z 19. století.
Válka zničila nástěnnou malbu v tympanonu nad hlavním vchodem. Původní výjev Nejsvětější Trojice později nahradilo zobrazení svatých Cyrila a Metoděje podle litografie Jano Köhlera z roku 1912. Odkaz slovanských věrozvěstů připomínají také hlaholské znaky a staroslověnské texty na vstupních dveřích i nad nimi.
Vitráže podle návrhů Bohumíra Matala
Předlohy k novým oknům se našly ve farním archivu. S jejich realizací pomohl tehdejší farář Pavel Lazárek a první tři vitráže v roce 2021 vytvořili Kamila a Jakub Dohnalovi. Každé okno v presbytáři je přibližně 3,7 metru vysoké a 80 centimetrů široké.
Autoři použili strukturální sklo z Německa, kovové rámy a vnější izolační zasklení. Samotné vitráže jsou zavěšené na otevíratelných křídlech. Pastelové geometrické tvary lze číst jako zjednodušené kříže, které směřují vzhůru. Barevné světlo tak zasahuje do celkové atmosféry presbytáře a vytváří kontrast k historickým sochám a další výzdobě.
Vitráže byly slavnostně představeny a požehnány v říjnu 2021. Šlo o první tři z devíti oken, pro která Bohumír Matal vytvořil skici; projekt tedy měl výhledově pokračovat.
Novější oltář i čtyři zvony
Současnější podobu interiéru doplňuje mramorový ambon a oltář ve tvaru obětního stolu z roku 2005. Podle návrhu akademického malíře Ludvíka Kolka jejich tvar připomíná vítězný oblouk a odkazuje ke spojení Cyrila a Metoděje.
Ve zvonici jsou zavěšeny čtyři zvony: svatý Cyril a Metoděj, svatá Anna a umíráček svatý Josef. Všechny odlil v roce 1947 Rudolf Manoušek v České u Brna.
Kostel je farním kostelem Římskokatolické farnosti Bílovice nad Svitavou. Mimo bohoslužby nemusí být běžně otevřený, možnost prohlídky interiéru proto určuje dohoda s farností. Časy bohoslužeb se mohou měnit.